Blyštivá záře francouzského interiéru

Tomáš Čech
5. Prosinec 2016

Příležitost pracovat na čistém nepopsaném listu papíru, příležitost vytvořit manifest, mají tvůrci jen zřídkakdy. Studio razavi architecture ji získalo při návrhu prostorného bytu v Paříži a chopilo se jí velmi energicky.


Autoři návrhu: studio razavi architecture

Realizace: 2011

Plocha: 175 m²

Místo: Paříž I Francie


Faktem, který nejintenzivněji formoval koncept interiéru, bylo umístění bytu na rohu domu a tedy prosvětlení okny ze dvou stran v rozpětí 90°. Prostory naplněné světlem architekti propojili v jeden plynoucí celek a odstranili většinu dveří. Na podlaze jsou dubové geometrické panely, stěny zůstaly bílé. Vše bylo uzpůsobeno finálnímu kroku návrhu, který sami autoři popisují následujícími slovy:

 

"Výběr umění 20. a 21. století začal zabydlovat interiér: Joris Laarman, Nakashima, Jeanneret, Mathias Bengtsson, Serge Mouille, Garouste & Bonetti, Mathieu Matego, Gio Ponti, Fontana Arte, Max Ingrand, Lina Bo Bardi a několik kusů navržených námi.“

studio razavi architecture

 

„Musí být byt bytem a dům domem? Musí být knihovna knihovnou a obchod obchodem? Musí být park parkem a továrna továrnou? Nastalo by zmatení jazyků a nebo svoboda? Zničíme typologii, změníme architekturu?“

V obytném prostoru je daný koncept nejmarkantnější. Na světlem koberci s vysokým vlasem jsou jako ve výstavní síni umístěny jednotlivé kusy nábytku. Jasná a jednoduchá křesílka, lavice kontrastující v rámci sebe sama, stolky nedefinovatelného materiálu a neuchopitelného tvaru.

Kuchyně jakožto ryze funkční prostor je maximálně jednoduchá – čisté tvary a povrchy, minimum detailů. Takřka ideální objemy. Bílá barva, kov a dřevo se dobře doplňují. Snaha o vytvoření symbolického ideálu?

Do jídelny je vložen nečekaný objekt. Lesknoucí se kvádr má povrch s tvaroslovím vlnitého plechu a leskem šperku. Netradiční kombinace. Uprostřed místnosti stojí kulatý stůl s efektní deskou. Bílé židle jsou takřka neviditelné.

Pracovna je místností, které dominuje jediný kus, neobvykle prostorný stůl. Běžný bílý povrch doplňují blyštivé hrany. Každá strana je vyhrazena jednomu „pracovníkovi“. Nad vším visí majestátní lustr.

Ložnice je doplněna o překvapivé, tmavší tóny. Postel stojí před stěnou, na niž díky „triku“ tvůrců levitují knihy. Za ní se skrývá prostor šatny. Lněné závěsy na oknech jsou jediným předělem exteriéru a interiéru.

Lesk a ostrost detailu, působivá geometrie, se objevuje na mnoha místech v celém bytě – v různých podobách, v různých měřítkách, v různém zpracování. Je to fenomén který dominuje a ovlivňuje. Způsob obývání je jasně ovlivněn.

Jedním z mála míst, kde je výraznější fyzický rámec než prostor samotný, je koupelna. Rámec místnosti, mramorové povrchy stěn, je zde na rozdíl od zbytku interiéru výraznější, než jednotlivé kusy nábytku. Bílá se stává signální...

Interiér kombinuje prostory obslužné a obytné. Zatímco prvně jmenované jsou naprosto čisté a funkční, ty druhé se stávají galeriemi vyplněnými příklady osobitého designu. Je to kontrast, je to místo vyžadující osobnosti...