Důkladná proměna objektu z roku 1860 v Alicante

Tomáš Čech
24. Říjen 2016

Původní architekturu objektu z roku 1860 překrylo mnoho vrstev změn a úprav. Cestu návratu k originálu navrhla architektonická kancelář Estudio Arn Arquitectos. Vznikl bar zdobící ulici španělského města Alicante.


Autoři návrhu: Estudio Arn Arquitectos

Plocha: 216 m²

Místo: Alicante I Španělsko


Původně mělo jít jen o běžnou opravu, avšak záhy se zadání změnilo. Odkrývání jednotlivých vrstev nakonec ukázalo krásu prostoru i krásu povrchů. Vznikl jednoduchý čistý interiér. Celý objem budovy vyplňuje v podstatě jedna jediná místnost. Ta je otevřena do krovu a ukazuje se tak jeho elegantní historická konstrukce. Všechny obvodové stěny byly jak na vnitřní tak na vnější straně očištěny. Návštěvník tak vidí strukturu zdiva, vnímá sokl, lemy, římsu. Původní otvory jsou lemovány kovovými pláty, vznikly pomyslné vstupní „brány“. Střecha byla zrenovována.

 

Do budovy je vložena prostá ocelovo-dřevěná konstrukce. Skrývá v sobě nutné zázemí, toalety. Kryje bar. Po schodech lze vyjít do patra, kde jsou místa k sezení.

 

„Představte si člověka, který množstvím rozličných zákroků maskuje svůj věk, skrývá stáří a snaží se svou vizáží udržet mladý. A přitom ho tato hra musí sát spoustu sil! Proč bychom měli dělat něco podobného s domy? Proč bychom měli maskovat jejich stáří? Ukažme jej, ukažme minulost, nestyďme se za ni!“

Nejen budova samotná, i její okolí je lákavé. Stojí totiž na malém náměstíčku, nedaleko moře, na rohu boční ulice. Měřítko objektu a místa spolu souzní, lidé se zde musí cítit dobře. Místní i návštěvníci...

Fasádám byl navrácen jejich původní duch, „zub“ času se nikdo nesnažil maskovat. Byly instalovány nové okenní výplně, kovové panely maskují dva boční vstupy. Směrem z ulice, tedy dovnitř, vede jedno okno, směrem z náměstí pak dveře a polokruhové okno nad nimi.

Interiér je volný, vzdušný. Je v něm jen minimum nábytku, který je navíc velmi jednoduchý a prostý. Dřevo, kov... Krov, který před rekonstrukcí nebyl vůbec vidět, je dnes hlavním strůjcem atmosféry.

Jeho elegance a působivost dřeva je ještě podpořena nasvětlením. Nezastiňuje jej ani vložená konstrukce patra a zázemí. Ocelový rám je subtilní a v dobrém smyslu „nevýrazný“. Zábradlí tvoří pletivo, aby působilo co nejméně objemně.

Intimnější charakter dodává baru jeho umístění pod zmíněné patro. Mramorová deska, bílé obklady z něj dělají něco speciálního. Za ním je „skryt“ vstup do hygienického zázemí, úplně u stěny je schodiště.

Prostá kovová konstrukce, jednoduché stupnice, zábradlí opět tvořené pletivem. Prostor na patře je třetím místem pro návštěvníka s třetí odlišnou atmosférou. Je to pomyslná „skrýš“. Nedosáhne sem ulice...

…měřítko je zde menší. Krov je blíže a působí o to impozantněji. Každý návštěvník si tak vybere židli nebo křeslo podle jeho preferencí nebo aktuální nálady. Je to vstřícné a milé, a zároveň rozumné i z čistě obchodního hlediska.

Mimo základní objem budovy, skryt před vnímáním hostů, je umístěn prostorný sklad. Jeho umístění je poměrně praktické, je hned vedle baru. Vstup do baru je umístěn na ose interiéru. Před hostem se rozevře velkorysý vnitřní prostor a...

Vložené patro pod sebou skrývá hygienické zázemí, na něm je několik míst. Jen to! Pokud chtějí hosté na bar, musí dolů, pokud na toaletu, musí také dolů. Je to tak správně. Sezení nahoře tak má klidnější atmosféru.