Nenápadné ale důležité schody

Tomáš Čech
16. Říjen 2016

Sourozenci Andrea a Juraj společně tvoří studio ARCHITEKTI mikulaj & mikulajová. Přizvali ke spolupráci Zuzanu Madolovou a společně vytvořili projekt schodů na bratislavském Hradním vrchu. Zdánlivě neparný zásah však významně přesahuje svou velikost.


Autoři návrhu: ARCHITEKTI mikulaj & mikulajová I Andrea Ambrovičová + Juraj Mikulaj + Zuzana Madolová

Realizace: 2009

Plocha: 347 m²

Místo: Bratislava I Slovensko


Celý projekt je charakterizován slovy „dočasné a demontovatelné.“ Masivní dřevěná konstrukce zdánlivě ledabyle šplhá pro svahu a propojuje přerušené části pěší promenády. Činí tak na dvou místech v areálu Bratislavského hradu. Vždy po pravé straně schodiště vede zábradlí, které nechali autoři vytvořit svařením prostých T profilů.

 

Projekt byl v roce 2010 nominován na cenu CE-ZA-AR.

 

„Význam architektonického díla jen málokdy určuje jeho absolutní velikost. Klíčový je dopad na uživatele, přínos zásahu, vyvolané emoce... Schodiště na Hradním vrchu jsou v porovnání s historickým objektem nepatrné, v celém areálu lehce přehlédnutelné, avšak jejich význam, zpřístupnění, propojení, zjednodušení... z nich dělá stavbu hodnou pomyslného zápisu do historie.“

Výškové převýšení, které musí schodiště překonávat je poměrně značné. Činí tak vždy v několika krocích, postupně, s mezipodestami. I proto kratší ze schodišť nevede přímo kolmo ke svahu, ale v mírném pootočení vzhledem k vrstevnici.

Všechny prvky jsou výrazově jednoduché, takřka minimální. Platí to i pro okolní terénní úpravy. Při běžném pohledu, nebo nezkušeném oku, se může snadno zdát, že zde vše stojí již notnou řádku let.

V některých částech je sklon mírnější, aby se konstrukce přirozeně přizpůsobila terénu. V místě, kde kopíruje hradby působí dostatečně subtilně, aby jim vizuálně nekonkurovalo. Hrad samotný je bohatě nasvícen, schodiště nikoliv.

Návštěvník přijde po pěšině a zabočí směrem vzhůru. Překoná vrstevnice a až dorazí přímo k hradbám, stočí ze po štěrkové cestě podél nich. Obejde část hradebního okruhu a po druhém schodišti opět sejde dolů.

Množství míst ve městech, která potřebují propojení je velké. Odpovědí ale nemůže být prosté spojovaní všech možných bodů. Vznikla by nekonečná nesmysluplná síť. I konce totiž mají svůj význam.