pokud Vás interiérový design a architektura skutečně zajímá, vytvořte si Homepix účet a my Vám každý týden zašleme email s výběrem nejlepších článků a fotek, které se zde publikovali.
V situacích, kdy mají tvůrci i klient stejný způsob přemýšlení a stejné hodnoty, bývá dosažení kvalitního výsledku relativně jednoduché. Mohou navíc vzniknout projekty silné, nekompromisní, osobité. Podobně tomu bylo i v případě bytu v Moskvě, jehož interiér navrhovalo studio Ruetemple.
Autor: Ruetemple
Realizace: 2016
Plocha: 47 m²
Místo: Moskva I Rusko
Výchozí situace poskytovala všem značnou míru svobody. Půdorys nebyl narušován žádnými nosnými zdmi, všechny obslužné prostory byly situovány podél vnitřní zdi, interiér byl bohatě zásobován světlem skrze dvě rozměrná okna. Varianta ponechat celý byt absolutně otevřený byla lákavá, avšak nakonec padla volba na konzervativnější řešení s uchováním intimního prostoru pro spánek.
Do středu půdorysu architekti umístili dřevěnou „sochu“. Tvarovaný objem v sobě skrývá hned několik funkcí. Má dvě zákoutí – jedno pro postel a druhé pro pohovku, ukrývá tajnou místnost, která je šatnou a jeho povrch je prolomen okenními otvory a knihovnami. Po obvodu interiéru se pak odehrávají ostatní denní činnosti. Je zde pracovní místo nebo plato pro sledování filmů. Kuchyně i koupelna jsou pak na straně, bokem od hlavního prostoru bytu.
„Kolik samostatných prostorů má mít byt? Musí mít každá funkce svůj vlastní prostor? A nebo se mohou překrývat? Je to výhodné? Jaký je význam pokojů? Nestávají se v mnoha případech přežitkem? A nebo je trend otevřenosti a propojenosti jen dočasnou módou, která nemá rozumný základ?“
Spací a odpočinkové zákoutí tvoří čisté plochy, zatímco ostatní části povrchu jsou různě využívány - například pro systém polic ukrývající všechny nezbytnosti mladého muže. Postel je možné oddělit stahovací roletou. Kromě klasické pohovky jsou zde i sedací „pytle“, které jsou využívány při promítání na plátno.
Zadní stěny vložené „sochy“ jsou na několika místech prolomeny a opatřeny sklem. Díky tomuto řešení proniká světlo i do hloubky prostoru a vstupní části tak disponují denním světlem. Zvyšuje to pohodlí a zabraňuje pocitu stísněnosti.
Navíc zde funguje iluze vytvořená zrcadlem. Vstupní chodba tak vypadá delší a prostornější, než ve skutečnosti je. Dveře jsou na obou stranách efektně skryty. Ty dřevěné napravo vedou do šatny, bílé nalevo pak do koupelny.
Té krásně dokumentuje přístup, kterým architekti pojali materiálové řešení celého interiéru. Výrazná estetika dřeva ve středu, je všemi ostatními povrchy respektována. Kombinace bílé a šedé v podobě sanity, obkladů, výmalby nebo pohledového betonu nechává texturu „sochy“ vyniknout.
Půdorys příliš nevypovídá o celkovém působení interiéru. „Dominance“ středního objemu zde není patrná. Důležité bylo ponechání průchodu mezi vstupem a relaxačním platem před postelí. Byt je doplněn o příjemně velký balkón, který rozšiřuje jeho prostorové možnosti.
Kuchyně tvoří jakési malé zákoutí. Kromě nutných funkcí zde zbývá už jen málo místa. Stůl tvoří „police“, kterou doplňují vysoké židle. Vložený dřevěný objem prostoru dominuje a absolutně jej definuje.