pokud Vás interiérový design a architektura skutečně zajímá, vytvořte si Homepix účet a my Vám každý týden zašleme email s výběrem nejlepších článků a fotek, které se zde publikovali.
Stavba vznikla na začátku 20. století jako typový projekt dvojdomku. Dnešním požadavkům již neodpovídala, a tak se majitel rozhodl objekt zrekonstruovat a přizpůsobit své rodině. Pro tento úkol zvolil ateliér Archanti.
Autor: Archanti I Martin Daněk + Martin Doležel + Barbora Ponešová
Projekt: 2013
Realizace: 2016
Tvůrci splnili přání investora v několika základních krocích. Na místě původního zádveří vznikla nová, prostornější varianta. Tvoří důstojnější vstup do domu a nabízí více místa pro uskladnění všech potřebných věcí. Zároveň funguje i jako varianta vstupu do zahrady a může tak sloužit i ji. Střecha přístavby je zároveň malou terasou pro dětský pokoj v patře.
Za domem na objem navazuje a vytváří tak jednolitý celek nově vytvořená zimní zahrada. V létě je zcela otevřená a jde tak spíše o krytou terasu, v chladném období je domovem sukulentů. Zároveň je samozřejmě rozšířením kuchyně a jídelny, ke kterým přiléhá.
Třetím tématem byly právě obytné prostory v přízemí, které byly intenzivnějí propojeny. Zároveň byly osazeny posuvné dveře, které umožňují míru propojení regulovat dle aktuálních potřeb. Společenským pokojem se tak z části stala i pracovna, kterou je možné využívat jako pokoj pro hosty. Původně zde byl dětský pokoj, který však nalezl nové místo v patře. Je rozšířen o vyvýšené plato v krovu a získal tak zcela nové dimenze. Nové je i hygienické zázemí.
„Množství dnešní výstavby tvoří typové, neustále dokolečka opakované projekty. Ne vždy jsou takové stavby přijímány s radostí, avšak fenomén opakování, fenomén typu, fungoval ve stavebnictví od nepaměti. I tento dům v Brně vznikl takovouto formou. Vadí to dnes někomu? Klíčem tedy není a nikdy nebude, stavět vše originálně, ale opakovat smysluplně a kvalitně. Navíc i dnes stavěné typové domy jednoho dne dokončí první etapu svého života a řada z nich bude jistě kultivovaně přizpůsobena své době. Nezatracujme tedy myšlenku/ideu typového domu jen proto, že ji někdo neumí správně použít, neumí s ní dobře zacházet.“
Ze zahrady je naopak původní hmota silně skryta. Fasádě dominuje zimní zahrada zakomponovaná do celku přístavby, dimenze vikýře rozhodně nepřipomínají dobu vzniku. Rozměrná terasa je rozšířením interiéru a celou stavbu propojuje s objektem „chlívku“ napravo, který je dnes skladem.
Interiér je maximálně světlý a jednoduchý. Svou estetikou se nesnaží ničemu konkurovat, nechce být dominantním na úkor „běžného života.“ Velké posuvné okno zajišťuje maximální kontakt s exteriérem v létě, se zimní zahradou ve studené části roku.
Podlaha v kuchyni a jídelně citlivě navazuje na dlažbu a schodiště v původní hale. Jednoduchá kombinace bílé a šedé je vždy příjemným prostředím s nespornou výhodou. Téměř neomezenými možnostmi dalšího rozvoje.
Dětský pokoj se přestěhoval do patra a získal tak příležitost „expandovat“ do krovu. Děti tak mají k dispozici další prostor a navíc vzniká osobité prostředí, které mohou kreativně zabydlet přesně dle svých snů a nápadů.
Vrchní podesta není opatřena klasickým zábradlím, ale sítí. To podporuje pocit vzdušnosti a světlosti. Nové okno vede na drobnou terasu, která je bonusem realizace přístavby. Její plochu mohou rovněž využívat děti.
Sympatická je zkosená geometrie vstupu, která tak pocitově nasává návštěvníka dovnitř. Tato dynamika se navíc opakuje na více místech nové části domu, a ta tak působí jednotně a sebevědomě.
Změny původní stavby nejsou nějak dramatické, jde spíše o detaily. Ty přizpůsobují celek potřebám rodiny. Největším zásahem je tak vznik nové koupelny v patře, která zapříčinila i návrh vikýře směrem do zahrady.
Vnější vzhled stavby si uchoval podstatnou část svého původního charakteru. Břizolit na fasádě nahradila šedá omítka, štuková výzdoba byla graficky přenesena vyrytím a zvýrazněním bílou barvou. Nová přístavba je čistě bílá, všechny ostatní povrchy si zachovaly svůj originální charakter.
Čelní pohled provedenou rekonstrukci příliš neprozrazuje. Rozhodně ne na první pohled. Až bližší zkoumání odhalí nový vikýř, změnu fasády a přístavbu. Citlivost celku je jistě sympatická a může být příkladem, pro mnohé jiné...