pokud Vás interiérový design a architektura skutečně zajímá, vytvořte si Homepix účet a my Vám každý týden zašleme email s výběrem nejlepších článků a fotek, které se zde publikovali.
Některé projekty čerpají ze svého okolí a jeho kvalit, jiné jsou uzavřené do sebe. Dům v italském městě Sarginesco stojí někde na pomezí těchto dvou extrémů. Za jeho návrhem najdeme kancelář Archiplan Studio.
Autor: Archiplan Studio
Realizace: 2016
Místo: Sarginesco I Itálie
Centrem domu je malý dvůr/átrium, kolem kterého se obtáčí jednotlivé místnosti. Jiných otvorů, které by propojovaly exteriér s interiérem je poskrovnu. Ve vstupní fasádě pak kromě dveří není žádný jiný. Celkový dojem ještě zvýrazňuje tmavá barva omítky.
„... (zeď) podtrhuje myšlenku prahu, který má být prvkem přechodu a vymezení, prahu, který odděluje vnější svět bez pravidel a kvalit od toho vnitřního, kontrolovaného a umělého.“
Archiplan Studio
„Je to zvláštní. Dům prokazuje pro mnohé těžko pochopitelný fakt, že destrukce je zdrojem, příležitostí. Základní kubický objem narušilo átrium. Poškodilo jej. Vznikly však nové kvality, nové příležitosti. Je důležité, abychom si tento princip uvědomili v životě a dokázali jej správně využít.“
Kromě propojení s vnitřním átriem je vstup z obytného prostoru na terasu jediným místem, kde nastává intenzivní kontakt s exteriérem. Velké posuvné dveře umožňují přímý kontakt a nechávají tak aspoň někde vstoupit zahradu do domu.
Přísnost exteriéru je uvnitř objektu ředěna, přesto i zde zůstává zachována. Jasně čisté linie, prosté tvary, minimum dekorace. Ovšem barevnost podlahy, látka pohovky, koberec již přináší pocity tepla a příjemnosti.
Átriu dominuje přiměřeně vzrostlý strom. Umístění relaxačního křesla právě sem je absolutně logické a pochopitelné. Prvek přírody do interiéru přináší i masivní, surová, neopracovaná podoba police.
Prostor átria neslouží k pobytu. Je to zdroj kontaktu s venkovním prostředním, zdroj světla, zdroj života. Místnosti se kolem něj obtáčejí a maximální možnou mírou se do něj otevírají. Je to tedy rovněž nástroj propojení života v celém domě, přestože jeho základní objem narušuje.
Vstupní fasáda je absolutně uzavřená s jedinou výjimkou v podobě vstupních dveří. Na opačné straně domu je několik okenních otvorů, jsou ale skryty za zdí, které přísně vymezuje, co do interiéru vnikne a co ne. Jediným čistým kontaktem se zahradou, s okolím domu, je tedy výstup na terasu.
Architekti usilovali o to, aby vznikla architektura působivá, silná, efektní. Vchodové dveře sahají přes celou výšku stěny, mají rovné 4 metry. Masivní madlo na nich a jejich povrch jen potvrzují, že se děje něco zvláštního, netradičního.