pokud Vás interiérový design a architektura skutečně zajímá, vytvořte si Homepix účet a my Vám každý týden zašleme email s výběrem nejlepších článků a fotek, které se zde publikovali.
Majiteli bytu, jehož proměnu navrhovalo studio nook architects, chybělo místo pro splnění všech jeho přání. Nakonec to vyřešil nápad, který sám majitel nazval „kouzelná postel“. Osobitých prvků však domov v Barceloně nabízí daleko více.
Autor: nook architects
Realizace: 2013
Místo: Barcelona I Španělsko
Většiny částí bytu byly uchovány v poměrně dobrém stavu, bylo však nutné přizpůsobit dispozici bytu klientovým představám o žití. Došlo k propojení kuchyně, obytného prostoru a jídelny. Jedna velká místnost prostupuje až do hloubky interiéru, ke vstupním dveřím a ložnicím. Zde se poměrně klasický charakter uspořádání začíná proměňovat. Ložnice a koupelny jsou umístěny na úrovní vyvýšené o dva schody. Ve vzniklém prostoru je zasunuta postel pro pokoj pro hosty. Může se na ní spát a pak jednoduše zmizí, zasune se. Pravě ji majitel nazval „kouzelná postel.“ Jedna koupelna slouží hlavní ložnici bytu, druhá pak pokoji pro hosty. Málokdo by však očekával, že sdílejí jednu sprchu...
Podařilo se uchovat valnou část plochy podlahové dlažby. Některé kusy byly přesunuty na exponovaná místa, která byla poničena. Opraveny a odkryty byly rovněž části klenbových stropů s nosníky.
„Když si lidé vytvářejí představu o svých požadavcích, většinou myslí na mnoho situací a seznam potřeb se rozšiřuje a rozšiřuje. Vždy by měl přijít i zpětný krok. Jak často danou věc/prostor/možnost využiji a stojí za to, abych za ni platil/investoval do ni peníze?“
Majitelé si přáli uchovat maximální množství nábytku, který měli ve svém původním domově. Například jídelní stůl nebo pohovku. Od počátku tak byl počítáno s jejich rozměry a kusy tak byly integrální součástí celého procesu.
Z uzavřené místnosti uprostřed dispozice se kuchyně stala plnohodnotnou součástí společenského prostoru v bytě. Pro majitele byla důležitá instalace knihoven pro jeho malou sbírku. Literatura tak podvědomě propojuje jednotlivé funkce.
Zákoutí nalevo ukrývá koupelnu „denní/veřejnou“, která slouží i pokoji pro hosty. Sprcha je jakýmsi netradičním spojovacím můstkem. Skleněné dveře jsou zde umístěny na obou stranách a mohou ji tak využívat všichni, je přístupná i rovnou z hlavní ložnice.
Díky vložení vyvýšené platformy se podařilo dosáhnout několika zajímavých a život zpříjemňujících řešení. Například vana může být zapuštěná a její používání tak nabírá naprosto jiných rozměrů a jiné atmosféry.
Ložnice směřuje do klidné, malé ulice. Měřítko výhledu je menší, což myslím skvěle koresponduje s charakterem prostoru, především s jeho vyšší intimitou. Stejně jako v celém interiéru, i zde vládne světlo a bílá barva.
Když hosté odjedou, postel jednoduše zajede do stěny/pod podlahu. A naopak. V ostatních dnech pak pokoj slouží jako domácí studio a trvalá přítomnost lůžka by zde jenom překážela. Praktické řešení.
Vstup je umístěn v jakémsi pomyslném hrdle interiéru. Na jednu stranu se dispozice rozšiřuje do obytného prostoru, na druhé jsou pak umístěny ložnice. Střed bytu profituje ze světelné šachty. Pomáhá kuchyni i oběma ložnicím.
Velkým bonusem bytu je široký balkón s krásným výhledem na střešní krajinu města. Takovéto kvality se nikdy nepodaří získat sebelepší rekonstrukcí, ty musí být místu dány, nebo je musí místo shodou okolností získat.