Rodinný dům pod hradní zdi v slovenské obci Devín

Tomáš Čech
29. Srpen 2016

Úzký a dlouhý pozemek s koncem pod patou hradní zdi a množstvím sousedních domů v těsné blízkosti - pomyslné startovací podmínky pro nový dům ve slovenské obci Devín nebyly z nejlepších. Jeho majitelé ale s přáním navrhnout sem svůj domov oslovili tvůrce z ateliéru gutgut a ti odvedli dobrou práci! Výsledek se povedl.


Autor: gugut + JRKVC I M. Dzurilla + P. Jurkovič + L. Kordík + R. Žitňanský

Projekt: 2006

Realizace: 2010

Plocha: 230 m²

Místo: Devín I Slovensko


Hlavním motivem projektu je zajištění maximálně možné míry soukromí a světla. Architekti proto doprostřed domu umístili prostorné átrium, k němuž jsou orientovány prakticky všechny pokoje. Ty jsou zároveň logicky rozmístěny podle orientace pozemku/domu ke světovým stranám. Na východní straně jsou dvě ložnice se samostatnými koupelnami. Doprostřed je umístěno již zmíněné átrium a technické prostory. Směrem na západ je pak velká společenská část spojující kuchyni, jídelnu a prostor pro setkávání a relaxaci. Nad ní, ve vrcholu krovu, je pak ještě studovna.

 

Materiálové řešení se nesnaží exhibovat, jde cestou jednoduchosti. Pohledová vrstva provětrávané fasády je z cementotřískových desek, střešní krytina z poplastovaného ocelového plechu. Záměrně je zvolena stejná barevnost jako na vertikálních konstrukcích. Okna jsou dřevěná, smrková. Záměrně jsou kombinovány masivní dřevěné rámy s bezrámovým zasklením.

 

„Jednou z metod, jak je vystavěné prostředí regulováno, je poměr zastavěné a nezastavěné plochy na pozemku. Metoda je to jasná, avšak ne příliš konkrétní. Samotný takovýto údaj o stavbě a jejím zasazení mnoho nevypovídá. Stejné hodnoty mohou bezpochyby nabývat objekty naprosto jiných měřítkových kvalit.“

Uliční fasádě dominuje spárořez fasádních desek a pásová okna. Pod ložnicemi je umístěna garáž a skladovací prostory. Dům maximálně vyplňuje celou šířku parcely. Pouze po levé straně je ponechán prostor pro úzký chodník ke vstupu.

Ten rovněž propojuje předprostor domu s terasou a zahradní částí. Prosklená fasáda je záměrně stíněna přesahy střechy a bočních konstrukcí. Je tak zabráněno pohledům sousedů do interiéru domu.

Tak jak některé části domu působí spíše uzavřeným dojmem, právě otevření do zahrady je maximální. Může za to jednak maximální možná výška zasklení a také použití širokých posuvnách oken, které nechají hranice exteriéru a interiéru prakticky zmizet.

Střešní rovina domu je velmi dynamicky a působivě tvarována. Zvenčí, ať už z ulice nebo ze zahrady, je to však patrné jen minimálně. Mnohem více je geometrie patrná z interiéru. Po hřebenu střechy, který jde napříč podélné osy domu, je umístěna studovna – intenzivně propojena se společenskou částí domu, přesto však tak trochu skryta.

Vnitřní prostory na sebe plynule navazují, jsou jen minimálně oddělovány a uzavírány. Život zde plyne mezi dvěma dřevěnými rovinami. Jednou je podlaha, druhou podhled tvořený dřevěným obkladem.

Z vnitřního átria je vidět až na zahradu. I zde se opakují stejné principy zasklení - bezrámová skla kombinovaná se smrkovými rámy. Vše je „pouze“ mnohem intenzivnější, aby světelné zisky byly maximální a co nejvíce tak podpořily atmosféru uvnitř domu.

Před hlavní ložnicí je část prostoru stíněna přesahem střechy. To jen zvyšuje využitelnost za každého počasí. Měla zde být původně umístěna relaxační vířivka. V době focení však zatím nebyla instalována.

Pozemek je mírně svažitý směrem k východu. Proto se zde pod ložnici „vešla“ garáž. Poměr mezi denní a noční částí domu je zhruba „půl na půl.“ Plocha před a za domem není příliš velká. O to velkoryseji je však pojat interiér.