pokud Vás interiérový design a architektura skutečně zajímá, vytvořte si Homepix účet a my Vám každý týden zašleme email s výběrem nejlepších článků a fotek, které se zde publikovali.
Architektonické studio SADAR + VUGA vytvořilo rekonstrukcí bytu v domě z 19. století interiér protikladů. Zdánlivě nesourodé, ve výsledku však fungující, prostředí zde vytváří osobité bydlení v centru Lublaně.
Autor: SADAR + VUGA I Jurij Sadar + Boštjan Vuga + Tina Hočevar
Realizace: 2016
Plocha: 91 m²
Místo: Lublaň I Slovinsko
Kontrasty zde byly navrženy zcela vědomě, záměrně. Byt je zároveň teplým i studeným, měkkým i pravoúhlým, otevřeným i uzavřeným k okolí a v kontextu i konfliktu ke své minulosti. Prostorem minulosti, místem „klasickým“, je společenský pokoj, salón. V duchu secese zde najdeme krb obložený onyxem či ornamentální dřevěnou podlahu. Na stropě je umístěno specifické kruhové zrcadlo.
Druhá část bytu je pak loftem, volným prostorem, který dělí jen rastr hliníkových sloupů vyplněný plexisklem. Vymezuje ložnici, úložné prostory, kuchyň i koupelnu. Systémy posuvných dveří umožňují transformovat oddělenost a propojenost jednotlivých částí.
Specifické je rovněž označení, které projektu přiznávají sami jeho tvůrci. Říkají o něm, že je „připraven pro jistý druh voyerství“. Při maximálním propojení interiéru, je možné z pohovky sledovat celý prostor, mít krásný výhled na ulici a dokonce pozorovat sám sebe v zrcadle na stropě.
„Provokace osvěžuje, tříbí, posouvá. Provokace je nástrojem, jen někdy cílem. Provokaci je třeba vnímat, jinak nefunguje. Provokace může rozdělovat. Provokace může odrazovat. Provokace je mediátorem komunikace.“
Kombinace hliníku, plexiskla a zrcadel je opakem, kontrastem. Právě použití zrcadel zakrývá skutečné rozměry bytu a mate. Středem „industriální“ poloviny interiéru je jídelní část s rozměrným stolem.
I z něj lze vidět takřka všude. Hned vedle je ložnice, i zde se pracuje s efektem odrazu v zrcadle. Množství kovových trámu prostupuje prostorem, takřka stejný design mají i svítidla. Práci s osvětlením se věnovalo množství pozornosti.
Obslužné části bytu, kuchyně i koupelna jsou od jídelny odděleny posuvnými dveřmi. Prostor pro vaření je spíše minimální, je však vybaven příjemným bonusem v podobě spíže. To koupelna je mnohem velkorysejší...
Panely jsou zde „dvoukřídlé“, posuvné na obě strany. Jeden kryje sprchový kout otevřený do prostoru, je tedy jakousi „vitrínou“ mytí. Osobitá je sprcha spuštěna z podhledu. Druhý panel funguje jako klasické dveře.
Ložnici dominuje postel s masivním čelem. To je pomyslnou protiváhou lehkosti rastru kovu a plexiskla. Skříně zde na první pohled nejsou, „maskují“ je zrcadlová dvířka. Byt je vybaven i praktickou šatnou hned u vstupu.
Do interiéru se vstupuje dlouhou chodbou. Tušíte prostor za průsvitnými plexi panely. Následují dva působivé a maximálně odlišné prostory jídelny a „salónu“. Kontakt s exteriérem je díky množství oken a malé hloubce interiéru velmi intenzivní.
Společenský pokoj si opravdu zaslouží jméno „salón“, které mu přiřkli architekti. Dominuje mu krb se svým onyxovým obkladem. Když hoří oheň, je jím kámen osvětlován i zezadu a vytváří tak neopakovatelný zážitek.