pokud Vás interiérový design a architektura skutečně zajímá, vytvořte si Homepix účet a my Vám každý týden zašleme email s výběrem nejlepších článků a fotek, které se zde publikovali.
Lékařka, doktorka kardiochirurgie, hledala nový domov v Londýně, kde tráví část svého pracovního života. Příbytek měl být útočištěm před ruchem Londýna a protiváhou intenzivního pracovního nasazení. Autory návrhu jsou tvůrci ze studia nimtim architects.
Autor: nimtim architects
Plocha: 45 m²
Místo: Londýn I Velká Británie
Před zásahem architektů byl interiér rozdělen na několik malých částí, byl nečitelný a jeho přednosti byly skryty. Především původní Viktoriánské stropy bylo opravdu škoda skrývat. Do očištěného prostoru tvůrci vložili tři základní prvky. Box hygienického zázemí obložili mramorem a kamenem, k jeho stěně přistavili barevnou kuchyň a za něj vložili skladovací prostory šatny. V nich se skrývá i sklápěcí postel. Pro uchování estetiky stropů nejsou příčky koupelny dotaženy až ke stropu. Jelikož měly být místnosti oddělené a mělo být uchováno jejich vzájemné soukromí, je zde předěl ve formě akustického skla.
„Dle příručky pro navrhování obytných budov na území Londýna, by měl byt s jednou ložnicí, tedy dle našich zvyklostí 2+1 respektive 2+kk, disponovat plochou aspoň 50 m2. Bylo by jistě zajímavé sledovat, jak se tato hodnota vyvíjela. Její růst související se zvyšujícími se nároky na kvalitu bydlení v uplynulých desetiletích jistě nebude nekonečný. Dovolím si předpovídat, že nastanou okamžiky, kdy nastane trend mírně opačný, liberálnější, lepe odpovídající dynamice doby.“
Bezprostředně za vstupem do interiéru je umístěn rozměrný stůl. Jeho deska je z jediného kusu zeleného mramoru. Police na stěně jsou skryté, jejich bílá barva na bílé stěně je zdárně maskuje. Prostoru navíc dominuje barevnost kuchyňské linky.
Ta je přistavěna k „mramorovému“ hranolu koupelny. Elegantní je propojení se skříní v „zádveří“, takže je vstup do bytu mile rámován. Průhled nad koupelnou umožňuje vnímání celého prostoru, celého interiéru.
Pro výrobu vestavěného nábytku šatny/ložnice byla použita především třešňová dýha. Postel, noční stolky, vše je skryto a vyklápí se. Na první pohled se tedy zdá, že v celém bytě není jediná postel, že je zde jen velkorysý prostor pro ukládání šatstva.
Kámen a mramor jsou použity nejen na vnějším obalu hygienického „boxu“, ale i na vnitřním. Zcela správně je ale na rubu použit světlejší materiál. V kombinaci s bílým sklem pak prostor nepůsobí stísněně.
Precizně je proveden detail dveří. Na každém povrchu je použit specifický materiál, hrany jsou perfektní. Pozornost, která byla řešení takovýchto míst věnována, je příkladná a jde ruku v ruce s historickou hodnotou Viktoriánského domu.
Zobrazený půdorys úplně neodpovídá skutečně provedenému stavu, avšak o dispozici a prostorových poměrech vypovídá dostatečně. Pokud je byt orientován na více než jednu stranu, je to vždy velmi výhodné.
Formálnost a jistá „přísnost“ základních použitých materiálů a historických prvků je vyvážena použitím barev a „živých“ doplňků. Pro mnohé by se obraz nad takový krb příliš nehodil, v kontextu celého interiéru ale vše funguje výborně.