Místnosti jsou jen minimálně odděleny prahy, podlahová krytina plynule přechází po celém půdorysu. Přímo od vstupu je přes obytný prostor vidět až do zahrady. Jediným oddělením je zde vestavěná skříň.

Ta slouží z jedné strany jako úložný prostor pro šatstvo, z druhé je pak rozměrnou knihovnou. Ve společenském prostoru je rovněž velký jídelní stůl, takže zde mohou probíhat prakticky všechny aktivity, které společně rodina podniká.

Rozměrné okno je opravdovou dominantou – nejen pro „svou“ místnost, ale pro celý byt. Díky řešení parapetu není jen otvorem, ale je i „místem“ – místem relaxace na pomezí interiéru a exteriéru, na hraně přírody.

Očištěné betonové konstrukce skeletového domu v interiéru nepůsobí extrémně dominantně, spíše jej „rámují“ a dodávají jistý akcent. Zvolené prvky, pohovka, pytel, koberec, stůl, splňují požadavky komfortu i estetiky.

Kuchyně je „za rohem“, není tedy od místnosti přímo oddělena. I zde je použita kombinace bílé barvy a třešňového dřeva. Má tvar písmene „L“ a za dalším rohem má vlastní okno. Vybavena je i malým stolem.

Za ložnici rodičů se skrývá prostorná šatna, která slouží pouze jim. Není přístupná z jiného pokoje. Oddělují ji jen posuvné dveře. I zde prostupuje podlaha volně mezi pokoji, i zde je tento sjednocující efekt použit.

Byt je se svými 114 m² opravdu velkorysý. Za vstupem se skrývá drobné sociální zázemí, maximum plochy je věnováno „obývání“. Z obytného prostoru se vstupuje na jednu stranu do ložnice rodičů, na druhou stranu do pokoje a do kuchyně. Je zde i vstup na terasu. Prostor pro přípravu jídla má rovněž přístup do exteriéru, na samostatný malý balkon/lodžii.