Přístupová cesta ke galerii, kterou architekt olemoval stupňovitým sezením

Tomáš Čech
9. Srpen 2016

Americký architekt kanadského původu Frank O. Gehry vystoupil v Londýně z řady. Ostatně jeho projekty nikdy ani nebyly běžné, konformní. Spíše než pavilon vytvořil bránu, krytou promenádu, stadion.


Autor:  Frank O. Gehry 

Realizace: 2008

Místo: Serpentine Gallery I Londýn I Velká Británie


Přímo před budovou Serpentine Gallery, přímo před jejím vchodem vztyčil tvůrce 4 ocelovo-dřevěné sloupy. Na nich je zavěšena řada dřevěných rámů a trámů, které tak vytvářejí „střechu“ prostoru pod nimi. Tam vede přístupová cesta ke galerii, kterou architekt olemoval stupňovitým sezením, tribunami. Slouží návštěvníkům během četných akcí.


Serpentine Gallery vznikla v roce 1970 poblíž stejnojmenného jezera v Londýnských Kensingtonských zahradách. Je centrem současného umění všech možných forem. Během své existence připravila přes 2000 debutujících nadějných umělců a přispívá tak rozvoji umění nejen ve Velké Británii. V roce 2013 byla instituce rozšířena o Serpentine Sackler Gallery, která stojí zhruba pět minut chůze od původního objektu.

 

Od roku 2000 vzniká v zahradě galerie letní pavilon. Pro jeho návrh jsou oslovována světová jména architektury. Jedinou podmínkou je, že dosud nerealizovali stavbu na území Království. Po skončení sezóny je stavba rozebrána a prodána jako „umělecký předmět“.

Pavilon roku 2008 je výrazně větší a v parku mnohem výraznější, než většina jeho předchůdců i následovníků. Zároveň působí také výrazově znatelně složitějším dojmem než povětšinou elegantní a konceptuální projekty.

Složitost horizontální části konstrukce naplno vynikne až když návštěvník vstoupí od ní. Nelze se ubránit pocitu, že se dřevěné rošty, nesoucí vrstvu skla, ve vzduchu samovolně vznášejí a popírají tak zákony gravitace.

Tribuny jsou přístupné nejen z cesty, ale i ze stran skrz navržená schodiště. To jen podporuje vnímaní prostoru jako stadionu. Diváci v něm přes den sledují procházející návštěvníky a večer architektonický program.

Přes již zmíněné odlišnosti, lze v návrhu spatřit i paralely se svými předchůdci. Geometrie může evokovat Daniela Libeskinda, Dřevěné rastry Álvaro Sizu a Eduardo Soute de Mouru. Antické uspořádání zase Rema Koolhasse...

Frank O. Gehry se narodil v Torontu a následně se přestěhoval do Los Angeles, kde žije dodnes. Již v roce 1962 založil vlastní ateliér a v prvních letech své kariéry se věnoval převážně projektům komerčních obchodních center. Světový věhlas mu však zajistily projekty volných dynamických forem, které vytváří intenzivním kombinováním modelování a skicování. Mezi takovéto stavby patří Guggenheimovo muzeum v Bilbau, budova DZ Bank v Berlíně, Věž Gehry v Hannoveru nebo Walt Disney Concert Hall v Los Angeles. Společně s architektem Vlado Milunićem je autorem Tančícího domu v Praze. V roce 1989 obdržel Pritzkerovu cenu, v roce 1999 Zlatou medaili AIA a o rok později Zlatou medaili RIBA.