Pokora a umírněnost v podobě černé kostky

Tomáš Čech
13. Srpen 2016

Peter Zumhor je jistě jedním z architektů, kterým lze přiřknout slova pokora a umírněnost. Jeho návrh letního pavilonu Serpentine Gallery pro rok 2011 vystupuje z řady, je osobitý, nepřehlédnutelný a přitom je stále rozumný a přiměřený. To rozhodně nelze považovat za samozřejmost.


Autor:  Peter Zumthor

Realizace: 2011

Místo: Serpentine Gallery I Londýn I Velká Británie


Jestliže „běžné“ pavilony jsou do zahrady umístěny, řešení švýcarského architekta část zeleně vymezuje. Dřevěná konstrukce je potažena gázou nabarvenou na černo. Vymezuje prostý hranol. Vedou do něj tři úzké vstupy, které ústí v tmavé chodbě táhnoucí se po celém obvodu stavby. Z ní vedou opět jen tři otvory dovnitř, respektive do vnitřního otevřeného átria. V něm je intenzivní zahrada navržená krajinářským architektem Pietem Oudolfem. Kromě rostlin je zde jen pár laviček a židlí.


Serpentine Gallery vznikla v roce 1970 poblíž stejnojmenného jezera v Londýnských Kensingtonských zahradách. Je centrem současného umění všech možných forem. Během své existence připravila přes 2000 debutujících nadějných umělců a přispívá tak rozvoji umění nejen ve Velké Británii. V roce 2013 byla instituce rozšířena o Serpentine Sackler Gallery, která stojí zhruba pět minut chůze od původního objektu.

 

Od roku 2000 vzniká v zahradě galerie letní pavilon. Pro jeho návrh jsou oslovována světová jména architektury. Jedinou podmínkou je, že dosud nerealizovali stavbu na území Království. Po skončení sezóny je stavba rozebrána a prodána jako „umělecký předmět".

V parku, v anglicky živočišném prostředí se v roce 2011 objevil černý, zdánlivě bezobsažný hranol. Tři otvory a šňůra světel bylo vše, co výrazově vystupovalo před černočernou plochu. Byla to záhada, šok.

Nic více se návštěvník nedověděl ani po vstupu, tmavou plochu vystřídal tmavý prostor. Tři paprsky světla přicházely z jedné strany, tři paprsky světla přicházely z druhé strany. Všichni museli ujít ještě několik kroků, aby poznali, kde to vlastně jsou.

O co záhadnější byl pavilon při pohledu zvenčí, o to intenzivnější byl dojem, kterým následně zapůsobil na návštěvníky vevnitř. Intenzivní bujará zeleň. Kdo by něco takového čekal? Zahrada v parku!

Nejrůznější druhy rostlin byly vysázeny v podélném záhonu uprostřed. Dokola stavby se vine prostá lavička, u ní stojí několik málo kovových stolků a pár dalších židlí. Vše je navrženo velmi jednoduše. Zde hraje jasný prim příroda!

Peter Zumthor budoval svou architektonickou kariéru postupně. Vyučil se nábytkářem a až následně absolvoval umělecko-průmyslovou školu Pratt Institute v New Yorku. Vlastní praxi založil v roce 1979, působil i jako pedagog v Americe, Německu a Švýcarsku. Ikonickými se staly především dvě jeho realizace - Polní kaple Bruder Kluas a Termální lázně Vals. Z dalšího projektů stojí za zmínku vlastní dům a ateliér v Haldensheimu, zastřešení římských vykopávek v Churu, Kunsthaus Bregenz, Topografie teroru v Berlíně nebo Kolumba v Kolíně nad Rýnem. Je autorem dvou významných teoretických publikací Promýšlet architekturu a Atmosféry. V roce 2009 se stal laureátem Pritzkerovy ceny.