Pokud bychom byli na švýcarské architektonické duo, Jacquea Herzoga a Pierra de Meurona, a čínského umělce Ai Weiweie přísní, mohl bychom je nařknout, že si s návrhem letního pavilonu Serpentine Gallery pro rok 2012 nedali moc práce a nevymysleli nic nového. Opak je ale pravdou!
Autor: Herzog & de Meuron + Ai Weiwei
Realizace: 2012
Místo: Serpentine Gallery I Londýn I Velká Británie
Jedním z pravidel, které ředitelka londýnské galerie Julia Peyton-Jones a její kolegové dodržují, je, že tvůrce dosud nesměl na území Velké Británie realizovat svůj projekt. Pavilon má být debutem. Při příležitosti letní olympiády však všichni trochu přimhouřili oči. Švýcarský ateliér je autorem rekonstrukce budovy, kde dnes sídlí jiná instituce vystavující umění, Tate Modern. Bylo však řečeno, že spolupráce s Ai Weiweiem vytváří novou skupinu, a že tak pravidlo porušeno nebylo. Jaký je vztah k olympiádě? V roce 2008 stejní autoři společně vytvořili návrh hlavního stadiónu her v Pekingu, takzvaného Ptačího hnízda. Vznikla tedy paralela dvou měst, která hostila olympiádu po sobě. V roce 2012 to byl právě Londýn.
Koncept pavilonu je založen na „vzdání pomyslného holdu“ svým předchůdcům. Ve vyhloubené díře jsou vymodelovány smyšlené vykopávky. Ty zobrazují pomyslné základy předchozích dvanácti pavilonů. Stejný počet je zde i sloupů, které nesou střechu. Tvoří ji v podstatě pouze mělký bazén, což napomáhá udržení velmi příjemného klimatu pod ní. Celý interiér je obložen korkem, včetně „židliček“ připomínajících špunty od šampaňského. Vzniká tak netradiční haptický dojem a také velmi zvláštní vůně celého prostředí.
Serpentine Gallery vznikla v roce 1970 poblíž stejnojmenného jezera v Londýnských Kensingtonských zahradách. Je centrem současného umění všech možných forem. Během své existence připravila přes 2000 debutujících nadějných umělců a přispívá tak rozvoji umění nejen ve Velké Británii. V roce 2013 byla instituce rozšířena o Serpentine Sackler Gallery, která stojí zhruba pět minut chůze od původního objektu.
Od roku 2000 vzniká v zahradě galerie letní pavilon. Pro jeho návrh jsou oslovována světová jména architektury. Jedinou podmínkou je, že dosud nerealizovali stavbu na území Království. Po skončení sezóny je stavba rozebrána a prodána jako „umělecký předmět“.
Projekt je zřejmě „nejinvazivnějším“ návrhem, který se v Kensingtonských zahradách kdy objevil. Jeho koncept jasně vymezuje dva světy, ač je přechod mezi nimi velmi jemný. Nahoře vodní hladina zrcadlí původní budovu, pod ní je zcela jiný, snad až snový svět.