Pavoučí síť v zahradě podle Japonského architekta
Ve své době se stal nejmladším autorem letního pavilonu Serpentine Gallery. Sou Fujimoto zde, stejně jako prakticky ve všech svých projektech, pracoval s obálkou objektu a hrou světla a průhlednosti.
pokud Vás interiérový design a architektura skutečně zajímá, vytvořte si Homepix účet a my Vám každý týden zašleme email s výběrem nejlepších článků a fotek, které se zde publikovali.
Ve své době se stal nejmladším autorem letního pavilonu Serpentine Gallery. Sou Fujimoto zde, stejně jako prakticky ve všech svých projektech, pracoval s obálkou objektu a hrou světla a průhlednosti.
Autor: Sou Fujimoto
Realizace: 2013
Místo: Serpentine Gallery I Londýn I Velká Británie
Struktura, kterou v roce 2013 japonský architekt umístil do zahrady, vytváří dojem mraku, který přistál na zemi, a nebo pavoučí sítě, která získala třetí rozměr. Tvoří ji množství všesměrně uspořádaných kovových trubic. Jejich hustota je v celém objemu proměnlivá. Z vnitřní strany jsou uspořádány do podoby stupňů, po kterých lze stoupat a zase klesat, na kterých lze sedět i stát. Neviditelně, nad střední částí stavby, jsou v konstrukci umístěny průhledné boxy, které stíní návštěvníky před deštěm.
Serpentine Gallery vznikla v roce 1970 poblíž stejnojmenného jezera v Londýnských Kensingtonských zahradách. Je centrem současného umění všech možných forem. Během své existence připravila přes 2000 debutujících nadějných umělců a přispívá tak rozvoji umění nejen ve Velké Británii. V roce 2013 byla instituce rozšířena o Serpentine Sackler Gallery, která stojí zhruba pět minut chůze od původního objektu.
Od roku 2000 vzniká v zahradě galerie letní pavilon. Pro jeho návrh jsou oslovována světová jména architektury. Jedinou podmínkou je, že dosud nerealizovali stavbu na území Království. Po skončení sezóny je stavba rozebrána a prodána jako „umělecký předmět“.
Noční osvětlení je namířeno zespodu, takřka neviditelně, ze země. Ještě intenzivněji to podporuje představivost v myšlenkách, že se objekt může každou chvílí vznést a odletět. Tak nehmotný se zdá být!
Jakmile návštěvník vstoupí dovnitř, překvapí ho, že stavba můžu působit ještě lehčím dojmem. Obálka je průhledná, maximálně propustná. Je to jen vymezení prostoru maximálně minimálními prostředky.
Pohyb uvnitř vyžaduje jistou míru soustředění. Na skleněné stupně je třeba našlapovat obezřetně, avšak můžete po nich vystoupat „do oblak“, respektive „nad mraky“. Kulaté plošky stínící před deštěm jsou na fotografiích patrné jen při velmi pozorném zkoumání.
Japonský architekt Sou Fujimoto absolvoval Tokijskou univerzitu v roce 1994. Pracuje ve vlastní architektonické kanceláři Sou Fujimoto Architects. Ve svých projektech pracuje s fenomény prostupnosti rozličnými prostorovými formami. Z jeho realizací stojí za zmínku Final Wooden House nebo N House.
Ač se to nezdá, objekt ve skutečnosti není až tak malým a v prostoru nenápadným, jak by jeho konstrukce napovídala. Při pohledu skrz něj dokáže zastínit i samotnou hlavní budovu Serpentine Gallery.