pokud Vás interiérový design a architektura skutečně zajímá, vytvořte si Homepix účet a my Vám každý týden zašleme email s výběrem nejlepších článků a fotek, které se zde publikovali.
I v roce 2015 sáhla Julia Peyton-Jones, ředitelka Serpentine Gallery, k oslovení méně známého ateliéru. Její volba padla na dvojici José Selgas a Lucía Cano, která tvoří kancelář SelgasCano. Výsledkem byla neobvyklá, barevná a levná stavba.
Autor: selgascano
Realizace: 2015
Místo: Serpentine Gallery I Londýn I Velká Británie
Objekt pavilonu tvoří seskupení kovových trubkových rámů, které vytvářejí dvojici jakýchsi „hadů“ položených vedle sebe a spojených ve středech. Následně je konstrukce obalena vrstvami barevného průhledného plastického materiálu. V každé části je trochu jiný, s trochu jinými optickými vlastnostmi, v některých místech jsou doplněny ještě barevné stuhy. Mezi ostatními pavilony stavba nepochybně vyniká svou absolutní neformálností.
Serpentine Gallery vznikla v roce 1970 poblíž stejnojmenného jezera v Londýnských Kensingtonských zahradách. Je centrem současného umění všech možných forem. Během své existence připravila přes 2000 debutujících nadějných umělců a přispívá tak rozvoji umění nejen ve Velké Británii. V roce 2013 byla instituce rozšířena o Serpentine Sackler Gallery, která stojí zhruba pět minut chůze od původního objektu.
Od roku 2000 vzniká v zahradě galerie letní pavilon. Pro jeho návrh jsou oslovována světová jména architektury. Jedinou podmínkou je, že dosud nerealizovali stavbu na území Království. Po skončení sezóny je stavba rozebrána a prodána jako „umělecký předmět“.
Vstupy do útrob pavilonu jsou nenápadné, snad až neviditelné. Tato místa poznají lidé spíše podle cestiček vedoucích skrz pečlivý anglický trávník. Každý rám je jiný, vznikají zajímavé přechody a zlomy. Navíc podpořené barevnými efekty.
Interiér nepochybně překvapí svou čistotou, světlostí a jednoduchostí. Bílá lesklá podlaha, nábytek stejné barvy, barevné oblouky. Množství stuh ještě více modeluje pohled ven a rozjasňuje limity a hranice.
Obálka objektu tvoří barevný filtr, který pozměňuje skutečnost, respektive její vnímání. Dění uvnitř získává svébytnost, dění venku lze pozorovat „v nových barvách“. S podobným principem pracoval i Jean Nouvel v roce 2010.
Španělská architektonická kancelář SelgasCano je tvořena dvěma hlavními představiteli, José Selgasem a Luíí Cano. Jejich projekty vynikají svébytnou barevností, vztahem k přírodě a omezenými finančními náklady. U nás je znám především jejich vlastní ateliér.
Na koncích pomyslných hadů, jsou otvory přinášející do interiéru aspoň nějaké množství nezkresleného denního světla a nezabarveného kontaktu z exteriérem. Návštěvník se tak pohledem může přesvědčit, jak ve skutečnosti vypadá realita.