Stavba je postavena z ocele, hliníku, betonu a skla
Jedna z ikon moderní architektury, brazilský architekt Oscar Niemeyer, je autorem pavilonu Serpentine Gallery pro rok 2003. Jeho návrh se oproti ostatním značně vymyká. Je tak nějak trochu výše...
pokud Vás interiérový design a architektura skutečně zajímá, vytvořte si Homepix účet a my Vám každý týden zašleme email s výběrem nejlepších článků a fotek, které se zde publikovali.
Jedna z ikon moderní architektury, brazilský architekt Oscar Niemeyer, je autorem pavilonu Serpentine Gallery pro rok 2003. Jeho návrh se oproti ostatním značně vymyká. Je tak nějak trochu výše...
Autor: Oscar Niemeyer
Realizace: 2003
Místo: Serpentine Gallery I Londýn I Velká Británie
Autorka prvního pavilonu Zaha Hadid napsala do Brazílie dopis. Odezva se nedostavila, tvůrce nebylo možné kontaktovat. Nezbylo nic jiného, než se do největší země Jižní Ameriky vydat osobně. Odměnou byla nadšená reakce a takřka okamžité vytvoření návrhu.
Oscar Niemeyer nezůstal sám sobě nic dlužen. Tak jako během celé své kariéry v Londýně rozehrál hru křivek, které urovnal do tvaru objektu se „stanovou“ střechou. Ten je napříč takřka průhledný. Stojí na rovněž skleněném boxu, ve kterém je umístěn přednáškový sál, a tak k němu vede křivka jasně červené rampy. Stavba je postavena z ocele, hliníku, betonu a skla.
Serpentine Gallery vznikla v roce 1970 poblíž stejnojmenného jezera v Londýnských Kensingtonských zahradách. Je centrem současného umění všech možných forem. Během své existence připravila přes 2000 debutujících nadějných umělců a přispívá tak rozvoji umění nejen ve Velké Británii. V roce 2013 byla instituce rozšířena o Serpentine Sackler Gallery, která stojí zhruba pět minut chůze od původního objektu.
Od roku 2000 vzniká v zahradě galerie letní pavilon. Pro jeho návrh jsou oslovována světová jména architektury. Jedinou podmínkou je, že dosud nerealizovali stavbu na území Království. Po skončení sezóny je stavba rozebrána a prodána jako „umělecký předmět“.
Výškový rozdíl překonává jasně červená lávka lemovaná sklem. Je to jasná citace jedné z nejznámějších staveb autora, Muzea současného umění Niterói. I ono je postaveno symbolicky „nad“ krajinu.
Polozapuštěný přednáškový sál je lemován sklem. Nad ním je umístěn další společenský prostor, který tak trochu popírá konstrukci a principy gravitace. Všude zde vládne sklo a bílá barva, což je ještě umocněno nočním působivým osvětlením.
Tak jako to vždy předváděl ve svých skicách, je i tvar pavilonu důkazem architektovy „volné ruky“. Kombinace přímek propojených křivkou v sobě nese jak eleganci tak napětí. Podlaha je pak již jen symbolickým „podtržením“.
Oscar Niemeyer se dožil úctyhodných 105 let. Studoval v Rio de Janeiru, ale jeho jméno je nejvíce spojováno s hlavním městem Brazílie, Brasilií. Do urbanistické struktury Lucia Costy vložil několik dnes světoznámých staveb, budovu Kongresu a katedrálu. Podílel se na návrhu Hlavního sídla Organizace spojených národů v New Yorku, postavil Brasilské národní muzeum, Muzeum Oscara Niemeyera a Muzeum současného umění Niterói. Během celého života se intenzivně dotýkal politiky, byl přesvědčeně levicového smýšlení.
Většina dosud realizovaných pavilonů se snažila být přírodě Kensingtonské zahrady co nejblíže, projekt Oscara Niemeyera se nad ní naopak vznáší a nabízí tak specifické pohledy do okolního prostředí.