Rekonstrukce staré stodoly, kde beton našel své místo

Tomáš Čech
24. Leden 2018

Architekti ze studia Freiluft sami přiznávají, že nápad vložit do staré stodoly betonovou strukturu je velmi neobvyklý. Výsledek je ale nesmírně působivý a dokazuje, že to bylo rozhodnutí správné. Při pohledu z exteriéru je navíc takřka neviditelný.


Autor: Freiluft

Realizace: 2015

Místo: Rüegsau I Švýcarsko


Místa a stavba vyvolaly v tvůrcích pocit, že je potřeba něco drsného a bezprostředního. Chtěli vytvořit vlastní specifický svět uvnitř klasického objektu stodoly a seníku. Řešením se stala rozvětvená hmota betonu procházející všemi podlažími. Kromě konstrukčního přínosu má i další funkce. Ukrývá v sobě koupelny, kuchyň i úložné prostory. Navíc je tepelným stabilizátorem.

 

„Proč je beton tak populární a proč jej někteří tak zatracují? Co jej činí tak polarizujícím? Je to jen historie, zkušenost, asociace? Anebo to tkví jen a pouze v jeho estetice? Jak bude používán v budoucnu? Změní se pohled nás, lidí, na něj?“

Původní hmota byla zachována. Některé části fasády byly nahrazeny sklem, které je zde použito ve velkých plochách, přičemž je částečně kryto dřevěným horizontálním laťováním. Večer se díky světlu v interiéru poodhaluje atmosféra uvnitř.

Dvě části objektu odděluje převýšený prostor jdoucí přes celou výšku domu a otevřený až do krovu. Kontrast původního dřeva a cihel a dnešního betou je „příkladný“. I zde je navrženo mnoho okenních otvorů.

Betonové konstrukce jsou ponechány v surovém pohledovém stavu, a tak je jasně patrná struktura bednění. Elegantní „náběhy“ příjemně a jemně dělí a dynamizují interiér. Jsou k vidění v celém domě.

Prosklení, i když to z exteriéru není až tak patrné, je opravdu velkorysé. Probíhá přes celou výšku místností. I to umožňuje betonová konstrukce. Subtilní hliníkové rámy se dají bohatě otevírat, do interiéru může kromě světla proudit i množství čerstvého vzduchu.

Řešení kuchyně koresponduje s celkovou atmosférou. Místnost není samostatně oddělitelná, jen ji vymezují již zmíněné „náběhy“. Při betonáži se myslelo i na detaily. Nika nad pracovní deskou, osvětlení...

Struktura z betonu nedosahuje až ke stropu, je ukončena dynamickým „rozvětvením“. Podhled je zde obložen dřevěnými deskami. Stejné jsou použity i na obklady zdí a stejné posloužili jako materiál pro výrobu vestavěného nábytku.

Hmota je umístěna uprostřed obdélníkového půdorysu, volně, bez vazby na okolní zdi. Skrývá v sobě množství prvků, které prostor mez jejími jednotlivými větvemi vyplňují dřevem. Části okolo je možné využívat prakticky libovolně.

Volná organická geometrie betonu je v přímém kontrastu k čistě racionální a funkční struktuře původních částí objektu. Středový meziprostor jim dává vzájemný odstup. Záměr vytvořit svébytný prostor se podařilo splnit.