Bouda pro umělce

Tomáš Čech
26. Červenec 2016

Dvojice Tomaso Boano a Jonas Prišmontas  připravila pro Londýn uměleckou instalaci, kritickou sochu, miniaturním dílnu pro umělce. Chtějí poukázat na závislost tvůrčí práce na penězích a zhoršující se podmínky v hlavním městě Anglie.


Autor: Tomaso Boano + Jonas Prišmontas

Realizace: 2016

Místo: Londýn I Velká Británie


Náklady na vzdělání rostou, ceny nájmů rostou. Být nezávislým a kreativním se stává stále těžší a těžší. Architekti vyslovují obavu, že Londýn bude ztrácet svou tradiční sílu, koncentraci kreativity. Projekt Minima Moralia představuje průsvitnou „kostku“, která může být umístěna na střechy či zadní dvorky. Tvůrci mluví o „městské akupunktuře“.

 

„Poselství je jasné. V dnešním světě lze být jen obtížně absolutně svobodný bez svobody finanční. Neznamená to nepotřebu peněz. Jde o minimální finanční dostatek, který nám umožní nevnímat finance jako klíčový denní problém. Neplatí to jen pro umělce. Pokud jsou vaše finanční závazky, třeba ty na bydlení, příliš vysoké, nelze si ho užít. Nelze žít/bydlet komfortně.“

Prostý kovový rám je obalen polykarbonátovými deskami. Nic víc. Na střeše libovolného londýnského domu tak za minimální náklady vznikne „svobodný“ prostor pro tvorbu jakéhokoliv druhu.

Celá přední stěna se skládá směrem vzhůru a kompletně tak odhaluje interiér „ateliéru“. Opačným pohledem však vzniká prostor, který nelze zabydlet. Prostor pro manipulaci musí zůstat neustále volný. Je tak jakýsi práh mezi širým světem a tvůrčím prostorem.

Pevně daná je pouze rámová konstrukce, podlaha a strop. Vše ostatní se může libovolně přizpůsobovat potřebám jednotlivých uživatelů. Mohou vznikat police, pracovní stoly, regály, skříně. Zcela libovolně!

Kontakt s exteriérem je zajištěn několika způsoby. Jedním z nich je i střešní okno, respektive světlík. Při jeho návrhu oba autoři, Tomaso Boano a Jonas Prišmontas, mysleli na symbolický kontakt tvůrce a nebe s hvězdami.

Další možností propojení exteriéru s interiérem je úzké okno. Jeho rozměry jsou voleny zcela záměrně, mají co nejvíce připomínat/navozovat pocit domova. Zároveň kolemjdoucím umožňují rychle nakouknutí dovnitř.

Nejen že je přes den vidět na pracujícího/tvořícího, v noci je tento efekt ještě vystupňován pomocí světla. „Bouda“ se tak stane pomyslnou lucernou, která osvětluje okolí stejně, jako tvorba „osvětluje“ životy nás všech.

Axonometrie ukazuje, že stavbu je možné umístit takřka kdekoliv, že ve zdánlivě zastavěném městě je stále spousta volného místa. Jestliže jej dnes nikdo nevyužívá, ba dokonce o něm v podstatě ani neví, jeho cena může být opravdu minimální, v podstatě nulová.