V Polabí se žije blaze
Ateliér Mjölk pracuje s dávkou vtipu a nadhledu, s lehkostí a příjemností. Patrné je to i v rodinném domě v Polabí. Jsou zde vtipy, je zde elegance, nechybí velkorysost. Musí to být nesmírně příjemné bydlení!
pokud Vás interiérový design a architektura skutečně zajímá, vytvořte si Homepix účet a my Vám každý týden zašleme email s výběrem nejlepších článků a fotek, které se zde publikovali.
Ateliér Mjölk pracuje s dávkou vtipu a nadhledu, s lehkostí a příjemností. Patrné je to i v rodinném domě v Polabí. Jsou zde vtipy, je zde elegance, nechybí velkorysost. Musí to být nesmírně příjemné bydlení!
Autor: Mjölk
Plocha: 86 m2
Je to malý dům. Vlastně velmi jednoduchý, v podstatě neokázalý. Jenomže! Ateliér Mjölk dokázal nakombinovat ingredience tak, že výsledek je naopak více než působivý. V neproniknutelném plotě jsou dvě anomálie. Jednou jsou dveře do jasně modrého kontejneru, ve kterém majitelé skrývají potřebné nářadí a náčiní a veškeré věci s titulem „to se může hodit.“ Druhou neobvyklostí je brána na pozemek.
Na něm stojí dům s rovnou i šikmou střechou, dům dřevěný i skleněný. Pod velkou horizontální rovinou se postupně skrývá prostor pro parkování, bíle natřenými prkny obložený prostor zázemí a jednoho pokoje, prosklený prostor společenské místnosti a konečně tmavě natřenými prkny obložený prostor koupelny a druhého pokoje. Nad zmíněnou horizontální rovinou, střechou zmíněných místností, je pak malý „domeček“ ložnice rodičů.
„Vtip, nadsázka a nadhled jsou hodnoty, které by všem našim životům nesmírně pomohly. Není jednoduché je vyznávat, ale stálo by to rozhodně za to. O mnoho lehčí by pak bylo umně balancovat na hraně čistého rozumu a čisté emoce.“
Ptám se: „Kde je možné stavět takové domy?“ Myslím, že spousta architektů by si někdy ráda dovolila podobnou extravaganci. Ovšem odůvodněnou, ne samoúčelnou! Často však takovým řešením padá množství klacků po nohy.
Nevelký objem je ještě dále rozdroben do menších částí. Kombinace tmavých prken a světlých částí dobře funguje. Jistě to pomůže pocitu v zahradě. Nebude ji dominovat velký dům, zeleň tak bude výraznější.
Barva nátěru prken a barva rámu oken jsou vhodně sladěny. Při letmém pohledu to tak vypadá, jako by stěna bezrámově přecházela do skla. Otvory jsou bohatě dimenzovány, interiér rozhodně netrpí nedostatkem světla!
Místo zábradlí u schodiště do patra je zde policová stěna, která plní stejnou funkci. Krásným detailem je pokračování exteriérového obložení až do interiérového ostění otvorů. Nesmírně působivé.
Kuchyň tvoří solitér umístěný v prostotu. Oddělený prostorově, materiálově i stylově. Ostatní nezbytné skříňky jsou vtipně skryty za smrková prkna. Police kolem digestoře vhodně odrážejí estetiku polic na druhé straně místnosti, před schodištěm.
Je až neuvěřitelné, kolik toho na podlahové ploše 86m2 dokázali architekti vykouzlit. Trik je to ale relativně jednoduchý a prostý. Prostě minimalizovali veškeré obslužné komunikace. Nejsou zde žádné chodby. O to více místa pak zbylo na centrální obytný prostor.
Vrchní podlaží tvoří jen ložnice rodičů, prostor šatny a toaleta. Není zde ani koupelna, což by mnozí jistě těžko připustili. Do ní je to však jen 15 schodů. Ne více! A to je myslím přijatelné. Ušetřilo se spoustu místa a hlavně spousta peněz.
Fotografové BoysPlayNice, se kterými jsem nedávno vedl rozhovor, vždy vytvoří netradiční zdánlivě nic neříkající fotografii. Pokud ale člověk pozná projekt podrobněji, zjistí, že je zde, v jednom obrázku, skryto vše. Stavba v Polabí je „malým domem za velkým plotem“.