Ach ty kachličky!

Tomáš Čech
12. Leden 2018

V Karlíně vznikl v roce 2015 podnik s tak trochu záhadným názvem Nejen bistro. Skupina kamarádů se rozhodla otevřít si vlastní podnik a jeho architektonickým řešením pověřili kancelář Mar.s architects. Výsledek je přírodní/přirozený skrz naskrz!


Autor: mar.s architects

Realizace: 2015

Plocha: 155 m2


Proč takováto přízviska? Čtvrť Karlín zasáhla v roce 2002 masivní povodeň. Jako její přirozenou připomínkou je v interiéru uchováno neomítnuté cihelné zdivo. Ostatní části jsou omítané nebo obkládané kachličkami s ornamentálním motivem. Barvení interiéru je ryze přírodní – dřevěné. Atmosféra je přes den ovlivněna bohatým přirozeným osvětlením, v noci pak zůstává prostor potemnělý, jen lehce podbarvený žhnoucími žárovkami. Ve stejném duchu se nesou i potraviny a z nich připravovaná jídla – přírodní a kvalitní.

 

„Již v úvodu článku padlo slovo přírodní. Co to ale znamená? Myslím, že věc je ve skutečnosti složitější, než ji lidé vnímají. Máme tendenci se z přírody vyčleňovat, snad dokonce tvrdit, že jsme něco nad ní. Není to pravda. My jsme její součástí. Znamená to tedy, že i naše činnost je v podstatě přírodní? Zapeklité!“

Díky umístění podniku na nároží, je v něm dostatek světla. Stoly příjemných rozměrů, jen pro dva, stojí hned u oken. Přirozené světlo nechá vyniknout barevnosti pokrmů a zároveň si můžete užívat atmosféru ulice.

Neomítnuté zdivo je ponecháno naprosto přirozeně, nestylizovaně, jen natřeno bílou barvou. Stoly jsou velmi prosté, tvoří je dřevěná deska a kovové tvarované profily nohou. Židle jsou použity různé, sjednocení obstarává bílá barva.

Část míst k sezení je řešena formou pohodlných křesel. Ty stojí u pojízdného stolu na kolečkách. Kuchyně je přirozenou součástí celého prostoru. Na přípravu své objednávky můžete po celou dobu pečlivě dohlížet.

Policová stěna zdařile kombinuje plná a prázdná záda, což, společně s nepravidelným rastrem polic, dodává celku dynamiku. Zároveň slouží i ke stolování, částečně pro klasické sezení u stolu, částečně pro barové sezení. Je v ní i tajný průchod.

V zásadě velmi poklidný, snad až nenápadný interiér doplňuje zdařile řešené osvětlení. Architekti dali spoustu prostoru klasickým žárovkám s vlákny - fascinující estetika žhnoucího kovu a příjemná barva.

Na některých místech jsou zdroje světla ponechány volně, jinde jsou doplněny stínidlem. Hra s písmeny je vždy příjemná. V architektuře se typografické motivy objevují méně, než by si myslím zasloužily.

Ač to z fotografií nemusí být úplně patrné, Nejen bistro je velkým podnikem. Rozumné je, že kuchyně propojená s hlavním prostorem je sice vizuálně na očích, zároveň ale trochu „za rohem“. Pokud by někomu její přirozený „hluk“ vadil, stačí si sednout dále od ní.