Schody vedoucí do nebes...

Tomáš Čech
5. Červen 2016

Nad v podstatě obyčejnou belgickou loukou, na malém kopečku dnes stojí ikonické schody do nebe. Na první pohled se zdá, že musí okamžitě spadnout. Ale ony ne! A tak lákají návštěvníky nejen z blízkého okolí, ale i fanoušky architektury. Navrhli je tvůrci kanceláře Close to bone.


Autor: Close to bone

Realizace: 2015

Místo: Tielt-Winge I Belgie


Všechno zlé je k něčemu dobré! Neznámí vandalové jednoho dne zničili dřevěnou rozhlednu, která nad lesem Kabouterbos stála spoustu let. Nikdo neví proč. Následně se místní představitelé rozhodli, že se nesmyslnému násilí nepodvolí, ale na místě nechají postavit nový monumentální objekt.

 

Měl být aspoň 10 metrů vysoký, vandalům odolný a celý z kovu. Tvůrci Close to bone tedy navrhli stavbu, která je hybridem mezi věží a schodištěm.

 

Stavbu tvoří prostorový nosník, který funguje spojením „zábradlí“ a samotných schodů. Je uchycen do betonového základu absolutně skrytého pod zemí. V místě spojení jsou použity vibrační tlumiče, takže stavba nereaguje na dynamiku chůze návštěvníků. Prefabrikované díly byly přivezeny na místo, smontovaný a pak během pouhé půl hodiny vztyčeny. Povrch je tvořen před-zvětranou ocelí.

 

„Co činí z člověka, věcí, příběhu, ikonu? Kde je hranice? A je dobré být ikonou? K čemu jsou nám dobré? Stojí za to usilovat o jejich vytvoření? Proč je někteří nemají rádi? A proč je jiní zbožňují?“

Při pohledu z dálky se snad ani nechce věřit, že něco takového může vůbec existovat. Vše vypadá jako trik, iluze. To přece není možné! Až když člověk přistoupí blíže, začíná pomalu ale jistě zjišťovat, že vidí reálnou stavbu.

Přichází se po zcela obyčejném chodníčku, respektive pouze vyšlapané cestičce. Cedule, stejně jako vše ostatní z před-zvětrané oceli, dodá základní informace. Rozdílný povrch před vstupem na samotné schodiště je jako rohožka před domovními dveřmi.

Porovnání s automobily, které běžně stojí na zemi, prozradí, jak monumentální stavba je. Pohled zpod schodiště musí návštěvníka zarazit do kolen a každému bude nejspíš chvíli trvat, než se uvolní z ohromení.

Jen drobné otvory rozbíjejí jasnou racionalitu a přísnost povrchu. Horní plošina poskytující prostor pro pohledy do krajiny je ve výšce 10 m. Zábradlí přidává další 1.2 m, a tak je celková výška objektu 11.2 m. Je více než 6x větší než průměrně vysoký člověk.

Při pohledu na dokumentaci se snad ani nechce věřit, že vše drží takto malý betonový základ. Zdá se to neuvěřitelné! A to přitom konstrukce váží 13 tun. Myslím, že kdyby tento výkres viděli samotní návštěvníci, mnozí by si dosažení vrcholu rozmysleli.