Dům s osmi schodišti
Téměř nedotčená krajina v okolí Costa Brava ve Španělsku vybízela k jedinému. Maximálnímu respektu ke krajině. Architektonická kancelář H Arquitectes toho dosáhla. Obyvatelé domu nyní přírodu cítí při každém kroku.
pokud Vás interiérový design a architektura skutečně zajímá, vytvořte si Homepix účet a my Vám každý týden zašleme email s výběrem nejlepších článků a fotek, které se zde publikovali.
Téměř nedotčená krajina v okolí Costa Brava ve Španělsku vybízela k jedinému. Maximálnímu respektu ke krajině. Architektonická kancelář H Arquitectes toho dosáhla. Obyvatelé domu nyní přírodu cítí při každém kroku.
Autor: H Arquitectes
Realizace: 2002 - 2005
Plocha: 109 m2
Místo: Barcelona I Španělsko
Poměrně výrazně svažitá parcela s intenzivní středomořskou vegetací byla od počátku výzvou. Tvůrci navrhli prostý bílý objem, který kopíruje sklon terénu. Morfologii navíc využívá ve svůj prospěch. Každý pokoj v domě má přímý přístup na zahradu, a přesto je v interiéru dosaženo příjemné vertikální dynamiky. Celkem čtyři úrovně oddělují vždy tři schody.
Velká pozornost byla rovněž věnována energetické náročnosti domu a pohodlí života uvnitř. Otvory v bohatě tepelně izolované obálce jsou opatřeny dvojsklem, exteriérovým stíněním a zásuvnou moskytiérou. Pro dnešní české zvyklosti to není nic až tak výjimečného, ve Španělsku a navíc v roce 2002 to ovšem samozřejmostí bezpochyby nebylo. K tepelné izolaci je bohatě využívána opadavá zeleň.
„Co je to respekt ke krajině? Je to podmnožina respektu k přírodě. A součástí té jsme i my. Pokud tedy nebudeme respektovat krajinu, nebude přeneseně respektovat ani sebe. Platí to i naopak. Když nebudeme chápat své potřeby, když je nebudeme respektovat, nebudeme mít správný vztah k přírodě. Nezbývá nic jiného, než hledat rovnováhu. Objevná myšlenka...“
Kolem domu je několik jednoduchých betonových teras. První je hned před vstupem, druhá vede z části kuchyně a jídelny, poslední, největší je pak úplně nahoře a vstupuje se na ni logicky ze společenské zóny. Je navíc opatřena rámem pro popínavé rostliny.
Obyvatelé mohou vidět naskrz dům – příčně i podélně. V běžném uspořádání by dost možná vznikla dlouhá nevzhledná chodba. Zde ovšem díky malým rozměrům a dynamice nic podobného nehrozí. Rytmus oken a schodů nenechá vydechnout.
I když prostor nedělí zdi, je členěn vertikálními rozdíly. Od kuchyňské linky a jídelního stolu vedou tři schody k relaxační zóně. Další tři pak oddělují krb a východ na terasu. To vše se odehrává pod dynamicky skloněným stropem. Žádné podhledy!
Zdálo by se, že dům je v zahradě umístěn zcela volně a bez logiky. Opak je pravdou. Jeho osa je kolmá na vrstevnice, rovněž tak osa přístupového schodiště jde proti svahu. Šlo i o minimalizaci zásahu do zeleně. Vše se povedlo skloubit do harmonického celku.
K domu je přístup po prostých kamenných schodech nalevo. Intenzivní zeleň, světle hnědá půda se s čistě bílou fasádou pěkně doplňují. Na obrázku je patrné, že se zastíněním oken je možné pracovat podle aktuálních a osobních potřeb.