Dům a dvě verandy

Tomáš Čech
2. Červen 2016

Ve Španělském městě Escala vyrostl dům pro manželský pár. Ryze racionální konstrukci zde s prostorovou důmyslností propojili tvůrci ze studia H Arquitectes. Výsledkem je stavba propojená s exteriérem „na blízku i v dálce“.


Autor: H Arquitectes

Projekt: 2013

Realizace: 2015

Plocha: 227 m2 

Místo: Escala I Girona I Španělsko


Parcela architektům nedávala mnoho podnětů, které by definovali cestu návrhu. Ani okolní zástavba, ani charakter prostředí, ani zeleň – nic nepůsobilo příjemně a dostatečně přesvědčivě. Prvotním krokem tedy bylo, že celý obvod pozemku byl intenzivně osázen zelení. Následně byl uprostřed postaven dům, založený na maximálně racionálním základu. Rámová konstrukce o dvou polích v každém směru je navržena z betonu. Do ní jsou pak vloženy celkem čtyři objemy.

 

Pro komunikaci v domě a komunikaci s exteriérem jsou zde dvě absolutně prosklené „verandy“, jak je tvůrci označují. Ta v přízemí je umístěna na jih a zajišťuje propojení se zahradou – „blízkým exteriérem“. Naopak v patře je prosklená část umístěna na východ, aby umožňovala výhledy do dálky.

 

Opakem k proskleným částem jsou rovněž dva vložené dřevěné boxy. V přízemí ukrývají zázemí, tedy kuchyni, toaletu a prostory zádveří. V patře jsou zde umístěny dvě ložnice s koupelnami a samostatná šatna.

 

„Mnohokrát opakovaná pravdivost moderní architektury je pojmem. Dům v Escala je jejím nefalšovaným reprezentantem. Konstrukce je zde na očích, tak jako v málokterém jiném domě. Stavba nic neskrývá, k pozorovateli promlouvám holými větami o tom, jaká je.

 

Důležitá je ale i pravdivost obrazu, který dům dává. Reprezentuje svého majitele, své obyvatele a neměl by o nich lhát, ani by neměl realitu přibarvovat. Adekvátnost! Dům může být značkou/reklamou, ovšem pokud lže, zákazník to dříve nebo později prokoukne. A to by neměla chtít žádná firma.“

Konstrukce domu velmi intenzivně promlouvá navenek. Tři horizontální betonové desky nese v každém patře devět sloupů. Vzniklá pole jsou pak dle potřeby prostorového uspořádání vyplněna buďto posuvným zasklením nebo dřevo – betonovými panely.

Blízké okolí nebylo ani majiteli, ani architekty považováno za příliš kvalitní. Věnovali tedy velké úsilí jeho ozelenění. Po obvodu vytvořili hradbu stromů a keřů, bezpochyby mnohem příjemnější řešení, než nepropustné stromy. Lepší pro samotné majitele, ale i pro sousedy!

Duch jednoduchosti byl uchován i v přechodu z exteriéru do interiéru. Prostor „verand“ je zařízen jen minimálně – lampa, dvě květiny, sedací box. Důležitá je také volba povrchů, které umožní naprosto plynulý pohyb lidí.

Ve chvíli, kdy je prakticky celý dům postavený z betonu, by se více než nabízelo použít stejný materiál i na schodiště. Volba svařovaného ocelového prvku se však ukazuje jako naprosto správná. Vládne zde pocit lehkosti.

Výborný výhled! Horní pavlač má přes léto sloužit jako velkoryse dimenzovaný balkón, v zimě zde bude studovna. Prostor si, aspoň podle mne, říká o instalaci fotbalového hřiště pro případné mladé členy domácnosti nebo návštěvníky. Národní sport se musí podporovat!

Volná veranda nalevo, uzavřený box napravo. V prvně jmenovaném prostoru je prostorná denní místnost zajišťující dostatek prostoru každému jednotlivému členu domácnosti. Box ukrývá nezbytné místnosti pro fungování domácnosti.

Každá ložnice v prvním podlaží má jediné okno. Obecně to není nic pozoruhodného. Ovšem díky maximálnímu prosklení v jiných částech domu, vzniká silně působící kontrast. Nejenom světelný. Jde i o uzavřenost a otevřenost, intimitu a veřejnost.