Prostý byt s posuvnými stěnami

Tomáš Čech
1. Červen 2016

Rekonstrukce ve znamení jednoduchosti a minimalizace nákladů proběhla v prvním patře zcela obyčejného panelového domu ve slovinské Lublani. Stojí za ní dvojice Meta Kutin a Tomaž Ebenšpanger, která pracuje pod značkou Skupaj Arhitekti.


Autor:  SKUPAJ ARHITEKTI I Meta Kutin + Tomaž Ebenšpanger

Realizace: 2011

Plocha: 60 m2

Místo: Lublaň I Slovinsko


Tvůrci samotní jsou zvědaví na vývoj celého projektu. Očekávají, zda bude koncept natolik silný, že ovlivní celé následující obývání, které se tak samo o sobě stane minimálním a jednoduchým, anebo minimum vložené na začátku majitelem umožní s bytem v budoucnu zacházet volně a bez omezení.

 

„Ty paneláky prostě vůbec nejsou hloupé! Již v původním stavu neměly špatné dispozice a dnes se navíc ukazuje, že může vzniknout nepřeberné množství přestaveb a úprav přesně na míru soudobému životu. Stejně tak je třeba přistupovat ke všem ostatním aspektům! Jednoduché zavržení nikdy pokrok nepřinese!“

Již vstupní dveře napovídají, jak bude celý prostor působit. Jakýkoliv další krok vás jenom utvrdí, že první pocit nelhal. Přírodní dekor dřeva na čistě bílém pozadí, minimum detailů, naprostá jednoduchost řešení. Adolf Loos by měl radost!

Obytný prostor prostupuje celou šířkou bytu. Na jedné straně je zakončen francouzským oknem, které atmosféře v interiéru vždy prospěje. Překližka opatřena černý povrchem je pro Skupaj Arhitekti typická stejně jako volně zásuvné kontejnery.

Ve druhé části je umístěn prostorný jídelní stůl. Pozornost si zaslouží řešení osvětlení. Lampy tvoří pouze jednoduchá zavěšená žárovka. Ten vznikl recyklací již nepoužívaných počítačových kabelů. Koncovka je jednoduše zastrčena do zásuvky.

Středem bytu je funkční blok obložený dřevěnými panely. Skrývá v sobě úložný prostor, který slouží částečně obytnému prostoru, částečně malé chodbičce před toaletou a WC. Jeho hlavní funkci však tvoří dvoje posuvné dveře. Jedny oddělují kuchyni, druhé pak soukromou noční část bytu.

Ložnice, stejně jako všechny ostatní části bytu, je zařízena velmi minimálně. Postel doplňují jen pojízdné věšáky. Zrcadlová dvířka kryjí úložný prostor a zároveň prosvětlují tmavší část bytu v hloubi dispozice.

Dřevěné panely / obklady / posuvné dveře tvoří v podstatě jediný dekor v interiéru. Ne však dekor samoúčelný a ne dekor zbytečný. Zde nikdo nevynaložil zbytečnou práci, zde nejde o plýtvání penězi či umem, jak o tom mluvil již zmíněný Adolf Loos.

V pozadí jednoduchý stůl tvořený jen kovovým svařovaným rámem a prostou deskou, k tomu jednoduché židle s až neuvěřitelnou cenou. V popředí kuchyně realizována stejným principem – rám a do něj zasunuté volné kontejnery.

Původní dispozice dělila byt na dvě poloviny střední chodbou a hygienickým zázemím. Na první pohled relativně prostorná vstupní hala však byla krajně nepraktická. Dveře na každém kousku ji umožňovaly zařídit jen s velkými obtížemi.

Nové uspořádání interiéru radikálně proměnilo jeho fungování. Velký obytný prostor prochází napříč. Kolmo na něj jsou umístěny dvě pod osy. Společenská zóna a ložnice tvoří relaxační část, jídelna s kuchyní a hygienickým zázemím tvoří část obslužnou.