Javor v bytě

Tomáš Čech
3. Duben 2017

Slovinský architektonický ateliér Skupaj Architekti navrhli svému klientovi byt přesně dle jeho představ. Přál si otevřený, vzdušný a klidný prostor. Dostal k tomu navíc ještě kus svého milovaného Japonska.


Autor:  SKUPAJ ARHITEKTI I Meta Kutin + Tomaž Ebenšpanger

Realizace: 2016

Plocha: 72 m2

Místo: Lublaň I Slovinsko


Dvoupokojový byt se rozkládá na vcelku velkorysých 72 m2 a obsahuje jeden základní bonus oproti jiným podobným prostorům. Je jím atrium, které se nachází mezi obytným prostorem a ložnicí a s rezervou tak zajišťuje naprostý dostatek tolik touženého světla. Velmi jednoduše zařízená ložnice se otevírá pouze sem, denní část bytu se otevírá i do exteriéru. I zde najdeme minimum prvků. Vlněná pohovka je doplněna o rozměrný dubový stůl opatřený prostými kubickými lavicemi. Nad ním je zavěšen originální lustr z japonského papíru. První odkaz. Tím druhým je japonský javor hrdě stojící v atriu!

 

Veškeré úložné prostory se nachází v jedné lince vedoucí podél celého bytu. Za vstupem jsou do ní ukryty šaty a obuv. Uprostřed bytu se mění v police a pracovní místo, na konci, v obytné části tvoří velmi jednoduchou kuchyňskou linku. Veškeré povrchy jsou vyvedeny v bílé barvě. Na první pohled o množství ukrytého prostoru vlastně ani nevíte!

 

„Architekta bytu v Lublani, Tomáše Ebenšpangera, jsem měl možnost potkat osobně. Seznámili jsme se loni, v roce 2015, v Plzni. Měli jsme možnost mluvit spolu několikrát a vždy to bylo velmi příjemné. Byl vcelku nenápadný, ale s jiskrou v očích. Mluvil klidně a velmi příjemným hlasem. Vždy vážně a zároveň s trochou úsměvu v koutku úst. Proč to píši? Protože jeho projekty jsou přesně stejné. Nepřehnané, klidné, ale s vnitřním nábojem.“

Interiér je navržen jako sestava kubických bílých / skleněných prostorů a do nich vložených solitérů. Atrium má křeslo s pohledem do nebe a japonský javor. Obytný prostor má dubový stůl s lavicemi a opět japonským lustrem a vlněnou pohovku.

Ta tvoří centrální prvek. Právě povrch sedacího nábytku je jasným příkladem, že v interiéru nenajdeme žádné barevně výrazné prvky – jemná podlaha, decentní koberec, drobný stolek z březového dřeva...

Kuchyňská linka je, stejně jako všechny funkční prvky v bytě, naprosto bílá. Tvoří ji jen spodní skříňky. V zájmu jednoduchosti nejsou použity úchytky, dokonce trouba je skryta za dvířky. Tady se šlo snad až příliš daleko.

Vstup je poměrně tmavý. O to více pak vynikne překvapení v podobě atria. Něco takového nečekáte! Musíte kolem něj projít úzkou uličkou, a tak vám nezbude než opravdu silně pocítit jeho velkorysost ve všech rozměrech.

Japonský javor má v atriu klíčové postavení. Je zasazen v kubickém květináči. Samotný prostor má jen jedinou plnou zeď. Na všech třech zbylých stranách ho lemují skleněné stěny. Důležitá je možnost jejich širokého otevření.

Ložnice je naprosto jednoduše zařízená. Je zde jen postel a několik drobností vedle ní. Jinak nic! Skříně jsou „skryty“ v chodbě a mladý muž nic jiného nepotřebuje. Beztak tento prostor rozhodně nebude v celém bytě tím nejvyužívanějším.

Horní řez prozrazuje jednoduchost a eleganci, která je skryta za „skladovací linkou“. Skrývají se zde všechny, opravdu všechny skříně, které v celém bytě jsou. Nesmírně to napomáhá pocitu vzdušnosti!

 

Půdorys naopak dokumentuje, jak nesmírně hluboká je dispozice bytu. Bez vnitřního zdroje světla, by samozřejmě nebylo možné interiér navrhnout. Z nutnosti se ale stala výhoda a atrium je klíčovým prvkem celého interiéru.