Rekonstrukce pražského bytu aneb bělejší než sníh!
Univerzální, panenská, neutrální a čistá – tak by se dala označit bílá barva. Pražské bydlení v panelovém domě je bílou barvou doslova prosáknuté. Bílé jsou tu zdi, nábytek, textilie i dekorace
pokud Vás interiérový design a architektura skutečně zajímá, vytvořte si Homepix účet a my Vám každý týden zašleme email s výběrem nejlepších článků a fotek, které se zde publikovali.
Univerzální, panenská, neutrální a čistá – tak by se dala označit bílá barva. Pražské bydlení v panelovém domě je bílou barvou doslova prosáknuté. Bílé jsou tu zdi, nábytek, textilie i dekorace. Na otázku zda to není přehnané, si můžeme odpovědět následujícím způsobem. V případě, že majitelé zatouží po barevných prvcích, není nic jednoduššího než koupit několik obrazů, barevných koberců, vyměnit závěsy/povlečení a barevnější domácnost je na světě.
Na začátku spolupráce mezi paní architektkou Evou Bradáčovou a klienty bylo nutné prověřit možnosti kompletní změny bytových dispozic (včetně posunu nenosných příček). Přestože se majitelům myšlenka kompletní rekonstrukce zamlouvala, nakonec se rozhodli, že se do vlastních dispozic zasahovat nebude. Členění bytu tak zůstalo zachováno. Rekonstrukce se zaměřila hlavně na výměnu dveří, materiálů a na nové vybavení bytu.
Toaleta a koupelna tvoří dva oddělené prostory. Na stěnách byl použit bílý velkoformátový obklad. V klasické bílé je tu vlastně vše – sanita, sprchový kout, umyvadlo. Zvětšovacího skleněného efektu se použilo i zde. Zatímco se sušička maskuje na chodbě za šedou roletou, pračka se schovává v malém výklenku na toaletě.
Návrh ložnice, jako velmi malé místnosti, bylo nutné pořádně promyslet. Při návrhu zde hrál důležitou roli každý centimetr. Pokoj se nakonec vyřešil následovně – manželská postel, úložný prostor kopírující tvar pokoje a noční stolky zabudované do skříně kolem postele. Nábytek na míru byl promyšlen do posledních detailu tak, aby pojal vše potřebné.
V kuchyni a obytném prostoru zůstala zachována stávající dřevěná podlaha. Dlažba v koupelně, na toaletě a v chodbě byla nahrazena vinylovou lepenou podlahou. Poté přišel na řadu úkol maximalizace úložných prostor. Protože rekonstruovaný byt patří k těm menším, bylo nezbytné využít každý kout. Vytvoření úložného prostoru však rozhodně nemělo být na úkor útulnému pocitu, jenž v domácnosti panuje. Úložné prostory zajistila série vestavěného nábytku v bílém lesku.
Za centrální bytový prostor tu platí chodba, ze které se vstupuje do všech místností. U vstupních dveří se nachází lavice a háčky na pověšení kabátů. Na lavici navazuje velký botník s bočními šuplíčky na klíče a jiné drobnosti. Právě vstupní chodba poskytuje jeden z největších úložných prostorů – velká skříň. Naproti botníku je úklidová komora. Za tajemnou šedou roletou se ukrývá sušička. Optickému zvětšení prostor napomohla užší skříň se zrcadlovými dveřmi.