Modré dveře

Tomáš Čech
3. Květen 2016

Do bytu vnesli dynamiku a netradiční prostorové řešení. Historický štuk na stropech doplnili o prostě natřené modré dveře a okenice. Tvůrci z kanceláře fala atelier přetvořili neatraktivní byt v dynamický nový domov.


Autor:  fala atelier

Realizace: 2015

Místo: Lisabon I Portugalsko


Byt v Lisabonu o podlahové ploše 120 m2 byl rozdělen na mnoho malých a nezajímavých prostorů. Došlo k tomu i díky množství změn a drobných rekonstrukcí, které od svého zrodu na přelomu 19. století prodělal. Na řadu tedy přišla radikální změna z pera architektů studia fala atelier. Množství dělících příček bylo odstraněno a vznikl volný společenský prostor, ze kterého se vstupuje do jednotlivých ložnic. Táhne se přes celou šířku domu a dynamizují ho dva klíčové prvky – zakřivená zeď nově vloženého hygienického zázemí a výškově rozlišená podlaha.

 

„V minulosti byla tvorba hledáním kvality, mistrovství dokonalosti. V některých obdobích byly tyto hodnoty snad až přeceňovány nebo zneužívány, ovšem málokdo by si uměl představit, že vlastně nedokonale natřené dveře, kde jsou vidět tahy štětcem, budou pokládány za přednost. Doba se změnila, myšlení je jiné, hodnoty se liší. A není to špatně! Když mi přijde nedokonalost krásná, když v ní vidím osobitost a důkaz práce, proč bych se ji nemohl obklopovat. Hranice byly zbořeny, je to tak správně a já se nemůžu dočkat, kdy budou zbořeny další anebo pevně postaveny jiné!“

Při vstupu do bytu nenásleduje nepříjemný pohled na prázdnou zeď, ani tmavá neosobní chodba. Zakřivená zeď vás podvědomě táhne dovnitř, hlouběji do dispozice a vy vstoupíte doprostřed obytného prostoru. Zpracování povrchů stěn, stropu a podlahy a volba osvětlení evokují spíše čistotu galerie, ne jídelní prostor.

Společenská část bytu je kompletně propojena, ovšem uchovává si jasné dělení na tři zóny. Vstupuje se do středu, do prostoru jídelny, která je o stupeň výše, než obě zóny po krajích. Můžete „sestoupit“ do kuchyně na jedné straně, nebo do relaxační zóny na straně druhé. Stejný výškový rozdíl je pak navržen i na stropě a střední část je ještě zúžena křivkou hygienického bloku.

Na první pohled se zdá, že zázemí pro vaření tvoří jen jeden přízemní kus. Část nalevo je totiž elegantně a takřka neviditelně skryta. Modrá se prolíná celým bytem v podobě nátěru všech okenic a dveří. Zde figuruje i na keramické podlaze s grafickým motivem.

Původní štukovou výzdobu na stropě si klient přál zachovat. Kontrast historické dovednosti a určité soudobé ledabylosti doplňuje nátěr na výplních otvorů, který je proveden ručně, bez snahy o dokonalost a zamaskovaní „rukopisu.“

Až neuvěřitelnou výhodou portugalského bytu, je fakt, že je orientován hned na tři světové strany. Pokoj na rohu tedy disponuje krásnou atmosférou. Žádný z pokojů nedisponuje velký množstvím nábytku. Jsou voleny spíše výrazné solitérní kusy.

Již několikrát zmiňovaný blok hygienického zázemí je na jedné straně ohraničen zdí ložnice, na straně druhé měkkou křivkou. V půlkruhu jsou tak umístěny celkem tři koupelny. Jedna fungující pro obytný prostor a zbylé dvě přiléhají vždy k jedné ložnici.

Původní uspořádání nenabízelo dostatečně prostorný reprezentativní prostor, po kterém dnešní lidé touží. Netradičním faktem bylo, že ložnice byly propojeny i mezi sebou. Každá tak měla dvoje dveře a tedy nutně o něco menší míru soukromí.

Základní uspořádání ložnic zůstalo, to je ale takřka vše. Zhruba polovinu obytné plochy tedy dnes tvoří velký obytný prostor. Uprostřed, v půlkruhu, je pak umístěno hygienické zázemí. Dispozice působí velmi logickým a uspořádaným dojmem. Vznikl byt výborně kombinující dostatek místa a komfort s osobitostí a dynamicky tvarovaným prostorem.