Překvapivě komfortní uvnitř

Tomáš Čech
2. Říjen 2018

Při prvním pohledu z ulice vypadá Aguirre House jako chladný nepohodlný dům, který se současnými standardy nemá nic společného. Ovšem zdání klame! Díky architektům Sergio Martínu Blasovi a Gabriel Carrascal už snad nemůže existovat interiér, který by byl k exteriéru více kontrastní.


Autor:  Sergio Martín Blas + Gabriel Carrascal

Realizace: 2014

Zastavěná plocha: 36 m2

Místo: Bayona I Španělsko


Na velmi malé parcele s rozměry pouhých 4 m x 9 m stojí dům o dvou patrech s fasádou ze zlatého granitu. Prolamují ji jen jednoduché otvory a nic nenapovídá tomu, co se odehrává uvnitř. Na velký společenský prostor v přízemí navazuje série místností v patře. Zdi všech pokojů jsou obloženy dubovým dřevem. To nejenom že kontrastuje se vzhledem fasády, stejně tak je protikladem podlaha v některých pokojích – ať už dlážděných nebo betonových. I přes nevelká okna je v interiéru překvapivě mnoho světla. Mohou za to světlíky vztyčené nad všemi pokoji v patře. Ty kromě přísunu slunečního svitu také zvětšují místnosti a dodávají jim velmi důstojnou atmosféru.

 

„Roubené komory se do středověkých hradů vkládaly již dávno v minulosti. Plnily funkci tepelné izolace a zvyšovaly komfort obyvatel. Zde, ve Španělsku není význam zateplení tím klíčovým, ovšem pohodlí a stylu dostanete vrchovatě. Motiv dřevěného obložení, který dnes funguje spíše na fasádách, je zde použit s tipem a důmyslností. Příjemné měřítko přesně odpovídá charakteru domu.“

Kamenný dům v kamenné ulici. A v něm se skrývá překvapení! Měřítko ulice i všech objektů je nesmírně příjemné. V takovém prostředí musí být radost bydlet a určitě klidně překousnete, že domy nejsou příliš prostorné.

Zastavěná plocha domu je opravdu malá. Takřka celé přízemí zabírá velká obytná místnost. Kuchyňská linka je postavena podél zdi jídelní části. Přes ni se vstupuje do skromné společenské zóny. Podlaha v pokoji je ve stejné úrovni jako ulice, kontakt s ní je tedy nesmírně intenzivní.

Schodiště do patra přímo navazuje na vstup do domu. Je velmi úzké. Na druhou stranu při výstupu po něm vidíte jeden ze světlíků a jdete tak proti světlu. To je vždy příjemné a efektní zároveň.

Uspořádání pokojů v patře je velmi volné. V podstatě zde není žádná chodba, ze které by se vstupovalo do místností, ale ty na sebe postupně navazují. Na malé parcele zkrátka o mnoho lepší řešení vymyslet nešlo.

Koupelna je jedinou místností domě, jejíž zdi nejsou obloženy dřevem. Architekti zde použili mix různých obkladů v bílé barvě. I zde je světlík, nedostatku světa během koupání se tedy nemusíte vůbec bát.

Světlíky nad pokoji v patře mají svůj předobraz v tradičním prvku venkovské architektury ve Španělsku, v takzvaných lumieiras. Každý z nich má trochu jiné proporce dané tvarem střechy rozměry jednotlivých pokojů. Vzniklý efekt je famózní!

V přízemí je kromě velké společenské místnosti už jen toaleta skrytá pod schody. V patře pak najdeme tři pokoje – každý s jinými rozměry, jiným uspořádáním a jinými povrchy. Prostřední z nich je navíc doplněn o balkón.

Perspektivní řez prozrazuje geometrii jednotlivých pokojů a jejich vztah ke střešní rovině a k fasádám. Z takového výkresu není ani pro naprostého laika problém pochopit, jak bude jeho budoucí domov vypadat. Skvělé!