Zlatá brána otevřená...

Tomáš Čech
24. Duben 2016

Rohový byt v gotické části Barcelony byl v naprosto nevyhovujícím stavu a vyžadoval zásadní rekonstrukci. M2arquitectura jej proměnili s použitím spousty bourání a jednoho vloženého prvku, doslova oslňujícího prvku!


Autor:  M2arquitectura

Realizace: 2013

Plocha: 64 m2

Místo: Barcelona I Španělsko


Architekti odstranili valnou většinu stávajících dělících příček a provedli zásadní změnu dispozice. Malé pokoje nahradil velký prostor, obytné místnosti byly umístěny směrem do ulice. Ty obslužné jsou pak odsunuty do hloubi bytu, kde jim bohatě postačuje vnitřní světlík. Následoval už vlastně jen jediný zásah. Doprostřed prostoru vložili velký blok skříní jasně žluté barvy. Tvoří kontrast k celému zbytku bytu, který je navržen v neutrálních odstínech bílé a šedé. Objem nedosahuje až ke stropu, zbytek oddělení místností tvoří skleněný panel. Díky volné dispozici je žlutá hmota vidět ze všech koutů bytu a diktuje mu tak atmosféru!

 

„Jak daleko od sebe mají být domy, tedy jak široká má být ulice? Co znamená „dostatečné“ soukromí? A je čistě výhodné, že z oken vašeho panelového domu obvykle nikomu jinému do bytu nevidíte? Jaké jsou jiné výhody malé, či velké vzdálenosti ulic?“

Rohová poloha obytného pokoje zajišťuje velkorysost a světlo. Propojení odpočinkové a jídelní zóny vybízí ke společnému životu obyvatel bytu. Stejně jako v jiných realizacích studia M2arquitectura, i zde je použitá kombinace různých povrchů – keramická podlaha, omítka, cihla...

Žlutý blok odděluje obytnou místnost od ložnice a nabízí prostorné police a místo pro práci. Na levé straně v sobě ukrývá dveře, které umožňují absolutní uzavření a tedy maximální míru soukromí.

Průchod do obslužných částí bytu je přímý. Hned vedle ložnice se nachází šatna a za ní následuje koupelna. Díky spojení původních místností teď každý pokoj nabízí komfortní dostatek prostoru.

Kuchyně je jednoduchá a účelná. Ladění do bílé barvy koresponduje se zbytkem interiéru. Místnost není oddělena od vstupní chodby a je tedy vlastně jakýmsi zákoutím. Stejně tak i ostatní obslužné prostory.

I koupelna je navržena jen ve dvou barvách. Na první pohled se mnohým může zdát, že působí velmi sterilně. Jakmile však budoucí obyvatel do prostoru přinesou množství svých věcí a osobních předmětů, jsem si jistý, že se tento pocit vytratí!

Doba vzniku domu diskutovala naprosto jiné požadavky a zvyky. Standard a chápání bydlení se pohybovaly v naprosto jiné úrovní. Proto tolik malých pokojů, obrovská chodba a absolutní nedostatek světla.

Půdorys jasně prozrazuje, o co architektům šlo. Volně plynoucí prostor, kde z jednoho konce bytu v podstatě vidíte na ten druhý. Pravdou je, že takový princip funguje jen pro jednoho nebo dva obyvatele. Anebo velmi, velmi specifické klienty.