Bydlení nejen pro virtuózy
Luxusní bydlení v srdci Prahy s výhledem na Pražský hrad a domácím hudebním salónkem
pokud Vás interiérový design a architektura skutečně zajímá, vytvořte si Homepix účet a my Vám každý týden zašleme email s výběrem nejlepších článků a fotek, které se zde publikovali.
Při vyřčení rozlohy 300m2 si lidé spíše než byt představí menší rodinný domeček. Jenže v tomto případě se jedná skutečně o byt – tedy vlastně o tři spojené do jednoho. Kromě velikosti se bydlení může pyšnit také výhledem na Pražský hrad. Pohádkové bydlení v činžovním domě z přelomu 19./20. století obývá čtyřčlenná rodina.
Po rozsáhlých stavebních pracích, které byly k propojení bytů zapotřebí, mohla na scénu nastoupit paní architektka Ivana Dombková a její šikovné ruce. Za svou dvacetiletou praxi vytvořila ideální bydlení několika desítkám rodin i jednotlivců. Další spokojenou rodinou, jejíž úsměv si může připsat na své konto, jsou právě vlastníci bytu ve Všehdrově ulici.
Zatímco jindy se architekti se svými klienty musí nejprve seznámit, aby zjistili, co je v souladu s jejich vkusem, nyní se tento krok mohl vynechat. Paní Ivana majitele znala již z předchozího projektu, kdy jim navrhovala bydlení v zahraničí.
Obývací pokoj pak pokračuje v ležérním rázu domácnosti. Dlouhá sedačka, vlněné koberce a konferenční stolek připomínající polovinu ocelového jablka dělají z místnosti nadstandardní obývací prostor. Ložnice a dětské pokoje byly vloženy do koncových místností bytu.
Majitelé chtěli zabránit průchozím ložnicím, a zajistit si tak dostatek soukromí. V části za kuchyní se nachází ložnice a koupelna rodičů, na druhém konci pak koupelna dětí a jejich pokoje.
Netradiční bydlení vyžaduje netradiční prvky. Vana v ložnici je jistě jedním takovým, druhý, který se nachází ihned za vanou je ještě speciálnější - do výklenku byl vložen zarámovaný a podsvícený minerál Onyx. Coby obklad zdi se použila kombinace kůže a masivního dřeva. Do dýhy slisované v několika vrstvách byl ocelovou matricí otištěn vzor dřeva.
Zatímco dřevo tvoří boky zdi, kůže pokrývá prostor čela postele. U použití kůže však nezůstalo pouze v hudebním salónu a ložnici. Třetím příkladem je dětský pokoj pro malou slečnu, kde bychom tento materiál našli opětovně kolem postele.
Rozměrný byt byl logicky rozčleněn do několika částí – od společenské, přes hudební až po ložnicovou. Aby velký prostor nevypadl kuse a roztrhaně, použila architektka omezený počet barev a principu opakování výrazných materiálů. Podlahy, dveře a okenní rámy spolu s nábytkem mají stejnou barvu. Materiálovým překvapením je hnědá kůže v hudebním salónku. Její použití však není bezdůvodné – kůže totiž oplývá výbornými akustickými vlastnostmi, které se v místnosti s klavírním křídlem samozřejmě hodí.
Hudební salónek byl vybaven několika koženými lavicemi umístěnými pod okna. V případě, že se na "domácí půdě" bude odehrávat nějaký klavírní koncert, hosté se mohou posadit – kapacita lavic je přibližně 20 osob. Křídlo se majestátně tyčí na jednom konci společenské místnosti. Na jejím počátku najdeme kuchyň, jídelnu a obývací pokoj.
Celistvost kuchyňské linky narušují vestavěné spotřebiče – parní a klasická trouba, mikrovlnná trouba, myčka. Vlastní sporák, spolu s dřezem byly zakomponovány do ostrůvku. Odsávání par a pachů zajišťuje digestoř v podobě dvou plechových rour. Z jídelní části je jistě záhodné zmínit lustr, který se do prostoru rozděluje z jednoho ramene do tří svítidel.