Hybrid uprostřed španělské krajiny

Tomáš Čech
28. Březen 2016

Klienti si přáli tradiční mas (katalánský venkovský dům) a architekti ze studií Fake Industries Architectural Agonism a aixopluc jim na oplátku navrhli hybrid dvou domů – jednoho z Francie a druhého z Ameriky. Ovšem, na první pohled překvapivě, tím skvěle uspokojili představy investorů!


Autor:  Fake Industries Architectural Agonism + aixopluc

Projekt: 2010

Realizace: 2015

Plocha: 320 m2

Místo: Alforja I Tarragona I Španělsko


Lidé v oblasti Tarragona ve Španělsku nejsou zvyklí cestovat v létě na dovolenou, oni „cestují“ o patro níže. Zimu tráví v prvním patře, které tomuto období lépe vyhovuje, naopak v létě se přiblíží zemí a užívají si kontakt s přírodou. Prosté a logické! Druhé nadzemní podlaží je rozděleno v podstatě klasickým způsobem, na denní a noční část. Tři ložnice jsou doplněné hygienickým zázemím. Kuchyně a obytný prostor s jídelnou jsou propojeny. Přízemí je otevřené v maximální možné míře, dalo by se připodobnit k „open spaceu“ dnešních kancelářských budov. Pouze to nejnutnější je odděleno, co nejvíce plochy je koncentrováno do velkého společenského prostoru.

 

I rozdílnost konstrukce odpovídá rozdílnému chápání obou polovin domu. Na rámovou konstrukci přízemí navazuje dřevem dělená konstrukce patra završena cihelnými klenbami. Neuvěřitelné, ale reálné!

 

„Dům OE je, aspoň pro mne, fascinující. Když někdo dokáže zkombinovat Dům Jaoul francozského architekta Le Corbusiera s Case Study Houses a přitom vytvořit fungující a elegantní výsledek, musí být mistrem svého oboru. A přitom vlastně tvůrce nevymyslel nic nového! Jen navázal na tradiční princip! Je jasné, že hybridy, v jakémkoli smyslu, existovaly vždy! Jejich princip, efektivně spojit dva prvky, je zkrátka rozumnou myšlenkou.“

V krajině působí snad až trochu nemístně, bez kontextu. Jeho vztah k lokalitě je ale vyjádřen jinak, niterněji – nikoliv formou vnější, ale vnitřní. Když tento princip pochopíme, objevíme pokračování tradice. Nejde jen o čisté kopírování, naopak.

Vnější fasáda umožňuje nekonečné množství variant a kombinací. Přízemí lze absolutně otevřít do krajiny a zajistit tak propojení naprosto bez bariér. Patro pak umí bohaté prosklení zastínit dle diktátu klimatických podmínek nebo potřeby soukromí.

V okolí domu je jasně patrné, že investor nedisponoval zrovna nadbytkem financí. Banka dokonce snížila původně přislíbené krytí o 30%. Nezbylo než hledat možnost úspor v každém jednotlivém kroku, v každém detailu návrhu.

Je neuvěřitelné jak jednoduše, snad až asketicky lze navrhnout obytný prostor – litá podlaha, ocelová rámová konstrukce, trapézový plech tvořící strop. To vše doplněno trochou překližky a uzavřeno do obalu z polykarbonátu.

Patro, přestože stále může působit jednoduše, již pracuje s jiným přístupem. Prostorová velkorysost je doplněna jakousi solidností všech povrchů. Cihlová klenba poskytuje velmi důstojnou atmosféru, kterou ještě podtrhují velké plochy dřevěných skříní a posuvných příček.

Z použití rámové konstrukce pak částečně vyplývá i jiná vlastnost stavby – dělení na jasné, stejné částí. V přízemí je tento fakt ignorován, v patře je ovšem jasně čitelný a podpořený použitím skříňových prvků coby dělení prostoru.

Axonometrie krásně dokumentuje chytrost a jasnost řešení. Do ocelové rámové konstrukce je v přízemí vložen dřevěný box. V prvním patře pak skříňové prvky dělí prostor do menších částí. Vše završují cihelné klenby. Vnější vrstva, intenzivně prosklená, pak vše pomyslně obaluje. Úplným vrcholem je střešní travnatá terasa.