Pavilon 1 - Hila

Tomáš Čech
1. Duben 2016

Navrhli jej studenti společně s Toni Österlundem. Nechali vyrobit díly a následně jej smontovali. To vše během pouhých šesti týdnů.


Autor:  Architecture Office Österlund

Realizace: 2014

Místo: Oulu I Finsko

Participující studenti: Jenni Ervasti I Heljä Finnilä I Aki Hirvikangas I Janne Hovi I Sonja Immonen I Marjaana Juujärvi I Sinja Kaipainen I Vilma Karjalainen I Niko Kotkavuo I Sini Kourunen I Pyry Kujanpää I Panu-Petteri Kujala I Laura Lammert I Aino Lampinen I Pauliina Laurila I Samu Leppänen I Niko Liias I Veera Limingoja I Liljastiina Luminiitty I Hanna Mattila I Karoliina Mäenpää I Roope Määttä I Juho Ojala I Niko Okkonen I Jere Paalanen I Juuso Pajukko I Eeva-Liisa Peteri I Heidi Peura I Anna Pietilä I Iiro Ristikankare I Laura Rontu I Julia Rytkönen I Miia Sahlberg I Saara Savolainen I Senni Suhonen I Laura Tiainen I Salla Törmänen I Auri Vallinmäki a Vilho Vähämäki


Během série letních workshopů Fakulty architektury v Oulu vznikl pavilon – altán na ostrově Kiikeli. Přímo naproti středu města vznikl významný bod, dominanta. V průběhu týdenního workshopu byl vytvořen návrh, následně díky parametrickým softwarům otestován a specifikován. CNC stroje následně vytvořili naprosto přesně 397 dřevených komponentů. Poslední týden se pak studenti opět sešli na místě, aby bez použití jakýchkoliv speciálních nástrojů prvky pomocí 1027 spojů smontovali dohromady.

 

„Studenti musí získávat co nejvíce zkušeností. Čím více příležitostí potkat reálný svět se jim naskytne, tím více si mohou ze studentských let odnést. Musí ovšem platit jedno základní pravidlo. Nesmí být chápáni jako levná pracovní síla!“

Pavilon se díky své výjimečné poloze stal okamžitě symbolem. Přes vodu je můžete vidět dokonce z hlavního tržního náměstí. Stojí zde hned vedle velmi populárního parku a přístupný je pouze přes most. Anebo po vodě samozřejmě.

Dřevěná struktura je navržena tak, aby z dálky působila jako pevná hmota. Do návrhového softwaru tedy byl zanesen požadavek na větší hustotu latí u povrchu. Pokud by takováto věc byla řešena pouze mechanicky, bez parametrického modelování, výsledek by ani v nejmenším nedopadl tak přesvědčivě.

Prostor „uvnitř“ je modelován naprosto volně. Otvory jsou voleny tak, aby rámovaly výhledy na přírodní prvky v okolí včetně delty řeky Oulu. Ta se postupně mění v Baltské moře.

Nejenom že podoba návrhu byla vytvořena parametrickým modelováním, ale 3D model byl používán i nadále. Funkčnost a pevnost konstrukce byla rovnou, dle změn, posuzována a automaticky byl měněn i soupis všech prvků pro realizaci.

Jednotlivé smrkové latě jsou spojovány vyfrézovanými klouby. Vše je realizováno tak přesně, že nejsou nutné žádné diagonální prvky, které by konstrukci dále ztužovali.