Pavilon 2 - Pauhu

Tomáš Čech
2. Duben 2016

Pavilon Pauhu navrhla kancelář Architecture Office Österlund a za pomoci studentů jej také smontovala. Vznikl přístřešek, který bude po celý rok 2016 sloužit obyvatelům Tampere a oživovat jednu z ulic města.


Autor:  Architecture Office Österlund

Realizace: 2015

Místo: Tampere I Finsko

Participující studenti: Audrey Daudon I Andrew Davis I Lauri Heino I Aapo Huotarinen I Juuso Iivonen I Kasmir Jolma I Danuta Kiedrowska I Jenni Kinnunen I Magdalena Klimczak I Adrienne Marxreiter I Leonardo Morais I Petra Moravcová I Mari-Sohvi Miettinen I Crystal Nutsch I Martina Pozarova I Paloma Sánches I Heidi Sumkin I Mikko Toivanen I Ana Trigureiro I Manon Vanel I Lassi Viitanen


Celý projekt se uskutečnil v rámci festivalu Tampere Architecture Week s jasným cílem převést téma události – interakci – do jakési fyzické podoby. Vznikl pavilon, který bude sloužit volným, někdy i spontánním představením v jedné z ulic města Tampere. Bude docházet k interakci mezi lidmi samotnými i mezi lidmi a architekty, zde zastoupenými samotným objektem.

 

Jméno Pauhu ve finštině znamená řev. Název odkazuje k ruchu velkoměsta, který kolem pavilonu proudí a bude ho po celý rok jeho existence „plnit“.

 

„Architektura, stejně jako prakticky všechny disciplíny, musí komunikovat s veřejností. Musí si udržovat zdravý nadhled a co nejvíce se vystavovat nezaujaté kritice zvenčí. Pokud by se totiž kdokoliv uzavřel jen sám do sebe, přestal vnímat realitu okolního světa, nutně by výsledek jeho práce ztrácel na relevanci. Význam komunikace je ale i opačný. Pokud odborníci dokážou svá témata vysvětlovat lidem, jejich následné využití bude o to snazší. Rozptýlí se přirozené obavy dané nevědomostí, rozptýlí se strach z nového.“

Prostor pro libovolné aktivity, ať už se jedná o hudební či řečnická vystoupení, stojí uprostřed rušné ulice. Kryté pódium je přístupné ze dvou stran, to kopíruje směr chůze v prostoru.

Významným prvkem v návrhu je i světlo. Geometrie jeho umístění přímo souvisí s umístěním jednotlivých dřevěných lamel a podporuje tak dojem měkce a volně definovaného prostoru. Světla jsou umístěny jak na podlaze, tak na stropu.

Vnitřní povrch, ať je naprosto volně tvarován, tvoří pouze přímé dřevěně prvky. Docílilo se tak jak konstrukční jednoduchosti, tak cenové úspory. Zvýšili se pouze nároky na proces navrhování. V této fázi však veškeré korekce a změny stojí nesrovnatelně méně času a financí.

Pocit kubického tělesa, do kterého je vnitřní objem vykrojen, jednoznačně podporuje volba materiálů. Vnější povrch je obložen strukturou s tmavě černého dřeva. Ta jednak vybízí kolemjdoucí k dotyku, jednak se v průběhu dne a v důsledku počasí neustále proměňuje.

Základem návrhu byla krychle o rozměrech 3,5m x 4,5m x 3,8m. Z bodu A do bodu B pak pomyslně rotovala přímka po křivce a vygenerovala vnitřní „vykrojený“ prostor.