Turínský byt plný křivek
Uprostřed Turína, uprostřed podlouhlého pokoje navrhli BLA architetti „kapku“. Takováto souhra křivek se dnes již moc nevidí, skvělá práce.
pokud Vás interiérový design a architektura skutečně zajímá, vytvořte si Homepix účet a my Vám každý týden zašleme email s výběrem nejlepších článků a fotek, které se zde publikovali.
Uprostřed Turína, uprostřed podlouhlého pokoje navrhli BLA architetti „kapku“. Takováto souhra křivek se dnes již moc nevidí, skvělá práce.
Autor: BLA architetti
Realizace: 2014
Plocha: 80 m2
Místo: Turín I Itálie
Projekt, přestože realizován v Itálii, vznikl spoluprací Turína o Osla. Dennodenní sdílení dat on-line a pečlivá kontrola celého procesu navrhování vedly, i přes problémy vzdálenosti, k naprosto přesnému výsledku. Během následných prací bylo měněno jen minimum věcí. Částečně z finančního popudu investora, částečně z konstrukčních důvodů.
Velmi protáhlý prostor obytné místnosti, který architekti přirovnávají k vlakovému kupé, ovládly dvě křivky. První prochází od fasády směřující do ulice až k zadnímu pokoji. Objímá prostor. Do ní jsou prolomeny zákoutí dveří, jejichž ostění je vyvedeno v modré barvě. Druhá křivka naopak do prostoru vstupuje a ve formě kapky jej dělí na dvě části – odpočinkovou a kuchyňskou / jídelní. Uvnitř kapky se skrývá koupelna. I zde vládnou křivky, které jsou vytvořené zdivem pokrytým epoxidovou pryskyřicí. Neobvyklé řešení.
Jsou zde i další pokoje, konkrétně dvě ložnice. A v bytě také najdeme příjemné a promyšlené detaily. Ovšem dojem z hry objemů a měkce tvarovaného prostoru zastíní úplně vše.
„Architektura nezná hranic. Geometrie, hra objemů, použití materiálů – to vše a mnoho dalšího umí promlouvat k lidem po celé zemi. Skvělá profese! Ovšem je třeba být opatrný. To, že mohu všude používat stejný jazyk, neznamená, že bych měl všude používat stejná slova nebo věty. Ty musím vždy přizpůsobit místnímu prostředí, podmínkám. Bez toho vzniknou jen slabé kopie, import bez ducha. To by nebylo dobře!“
Křivka obepínající prostor je prolomena několik nikami. První vede do jedné z ložnic, ve druhé se skrývají dveře ven z bytu. Následují knihovny a okno do dvora. Mimo obrázek pak najdeme vstup na toaletu a do druhého pokoje. Různost podporují ještě nezarovnané výšky „nadpraží“ nik.
Nešťastně řešený moment, tedy hranu pokoje, se zde podařilo vyřešit elegantním zalomením a skrytím za modrou barvu. Důmyslným detailem je jakási „prasklina“ nad dveřmi přerušující hmotu a vytvářející předěl. Zde začíná soukromý prostor.
Kapka pocitově dělí obytný prostor na dvě části – obytnou a jídelní. Díky tomu, že zdivo není dotaženo až ke stropu a v horní části tak vznikl světlík, nepůsobí objem tak mohutně. Ve chvílích, kdy světlo naopak proudí ven, jedná se o předimenzovanou lampu.
Obytný prostor se nachází až „za kapkou“, uprostřed bytu. Díky světlu přicházejícímu skrz okno do dvora zde však není tma. Ani na druhém konci není „modrá“ křivka dotažena ke stěně. Myšlenkově jsou tak propojeny obě ložnice a křivka získává na samostatnosti a objemu.
Koupelna je naprosto netradiční a velmi působivá. Jednoduché plochy dané dynamickou geometrií prolínaných křivek tvoří prostor, který vás během hygieny vždy obejme. Žlutá barva epoxidové pryskyřice působí příjemně a teple.
Protáhlý půdorys se podařilo dobře kompenzovat a byt tak nemá hluché nevyužité místo. Prostřední část, která by obvykle byla věnována obslužným funkcím, zde i díky navrženým křivkám tvoří jádro domova.
Směrem do ulice je umístěna kuchyně, která je zároveň vložena do křivky tvořící „kapku“. Přizpůsobena je tomu i kombinace šedé a žluté. Uprostřed umístěný jídelní stůl pak pod sebou skrývá pozůstatek původního interiéru – dřevěné parkety. Jsou jen uprostřed plochy podlahy, okolo nich, ve formě jakéhosi rámu, je vylita cementová stěrka.