Odpočinek vysoko v horách

Tomáš Čech
4. Březen 2016

Chození po horách je aktivitou, které když propadnete, těžko ji někdy budete opouštět. Při dlouhých cestách přes krásnou rumunskou přírodu přijde vhod, když můžete cestu rozložit do více dnů a noc strávit ve vysokohorské útulně. Jednu takovou navrhli architekti z kanceláře Archaeus a rozhodně je cokoliv jiného, jen ne konzervativní.


Autor: Archaeus ltd.

Realizace: 2014

Plocha:  35,5 m2

Místo: Călțun Lake I Făgăraș I Romania I 2,160 m n.m.


Omezený rozpočet, nesmírně těžké stavební podmínky a velký respekt k přírodě nestavěly architekty do lehké pozice. Přesto se se zadaným úkolem vypořádali více než se ctí a na svou práci mohou být po právu hrdí. Podařilo se navrhnout a realizovat výjimečný počin. Vzhledem ke zmíněným prvotním podmínkám, které by obvykle vedly ke konzervativnímu a nekonfliktnímu řešení, je pak třeba architektonické dílo ocenit dvojnásob.

 

Původní útulna stála na jiném místě nedaleko. Částečně se tak omezilo působení větru a uvolnilo se místo pro rozsáhlejší plošinu, kde dnes může přistávat vrtulník. Dynamický tvar je ovlivněn respektem k větru a jeho síle a zároveň byl rozsáhle konzultován s piloty vrtulníků, které konstrukci na místo dopravovali. Výběr použitých materiálů byl dán jak praktickými tak estetickými hodnotami.

 

„Respekt ke krajině by měl být jednou ze základních vlastností člověka, architekta obzvláště. To neznamená, že by každý měl být ekoteroristou, jak je dnes pejorativně vnímáno, tím je jen myšleno, že bychom si existenci krajiny a její vlastnosti měli uvědomovat. To by nás bezpochyby uchránilo před mnohými špatnými rozhodnutími a pomohlo najít společnou řeč napříč!“

Nová útulna se stala „majákem“ ve výšce 2100 m n.m.. Pokud by se někdo pozastavoval nad zvolenou barevností, architekti se při její volbě inspirovali mechem pokrývajícím kameny v okolí. Povrchová krytina je tvořena hliníkovými panely.

Zmíněnou podobnost s majákem potvrzuje i dynamicky tvarovaná špice objektu, která je zakončena proskleným otvorem. V noci pak světlo v interiéru září směrem do nebe a případným opozdilcům aspoň částečně ukazuje cestu k odpočinku.

Interiér je řešen velmi prostě, tak jak by každý od stavby daného účelu očekával. Vnitřní povrchy nejsou v podstatě nějak upraveny, jen přebírají strukturu povrchu konstrukčního materiálu, CLT dřevěných panelů.

Většina turistů by zřejmě očekávala tmavý prostý prostor bez jakéhokoliv specifického zpracování. A ve skutečnosti se mohou „ubytovat“ v prostorném a prosvětleném prostředí a užít si atmosféru osobitého architektonického řešení.

Uvnitř se skrývá celkem dvacet dva míst pro odpočívající, přičemž tři z tohoto počtu jsou vyhrazeny pro horské záchranáře. Najdeme zde i stůl nebo houpací síť, některé prostory jsou částečně odděleny.

Naprosto logicky jsou zde jediné, poměrně malé dveře. Místa pro rozložení spacáku a další turistické výbavy jsou po stranách, uprostřed, přímo pod světlíkem, je stůl pro společné trávení času mezi putováním po horách.

Architekti návrh dynamické geometrie budovy vysvětlují vnímáním kontextu a především síly větru, která je, logicky, ve výšce přes 2000 m významným faktorem. Budova není usazena na klasických základech, ale na několika úsporných vrtech. Vzhledem k povrchu je to nepochybně správné řešení. Navíc zásah do přírody je tak velmi omezen a to se v krásné přírodě cení dvojnásob!

 

Modrá linka na výkrese značí fotovoltaický panel, který návštěvníkům poskytuje aspoň malé množství užitečné elektrické energie.