Když je dům pevností

Tomáš Čech
6. Březen 2016

Skutek archtecture navrhli dům zdánlivě prostý, přesto však velmi promyšlený. Hlavním tématem jejich projektu je výhled a práce s ním. Mělník, kde dům stojí, se tak má čím chlubit.


Autor: skutek architecture

Realizace: 2012

Podlahová plocha:  199 m2


Na nevelké parcele na okraji obce vznikl dům jednoduchého kubického objemu zakončený jakousi „věžičkou“ tvořenou výstupem na střešní terasu. Na každé fasádě je pouze jedno velké okno otvírající pohledy do krajiny – na zámek, vinici, poutní kostel Nejsvětější Trojice v Chloumku a panorama Řípu. Okenní otvory jsou vždy tvořeny několika křídly, která každé vedou do jiného pokoje. Navíc jsou zapuštěny výrazně hlouběji, než je u nás obvyklé – zhruba jede metr. To zajišťuje lepší ochranu před ohřívajícími slunečními paprsky během léta. Vnitřní dispozice je organizována okolo centrálního schodiště směřujícího až na střechu. Mnoho podlahové plochy je věnováno společným prostorům – obytné místnosti v přízemí a prostorné hale v patře.

 

Dům je koncipován jako nízkoenergetický a postaven z cihelných bloků opatřených kontaktním zateplením. Základové a horizontální konstrukce jsou železobetonové monolitické a v interiéru jsou odhaleny jako pohledové. Výplně otvorů stejně jako obložení některých částí jsou dřevěné.

 

"Šedá na fasádě některým mává rudým šátkem před očima a asociuje sídliště, na kterých nebo vedle kterých vyrostli. Nikdy by něco podobného nechtěli. Zde je navíc šedá kostka prolomena hlubokými otvory oken, takže připomíná opevněný bunkr. S trochou nadsázky samozřejmě. A přesto do takové stavby majitelé investovali své úspory, přesto zde spokojeně žijí.

 

Co tím chci říct? Estetika má mnoho rovin. Někdo preferuje ono, jiný zase tohle. Přesto ani jedno není špatně, a dokud obojí splňuje hodnoty základních kvalit, a i ty mohou být diskutabilní, můžou výborně fungovat vedle sebe.“

Se zahradou je interiér domu nejintenzivněji spojen na jihovýchodní straně velkým francouzským oknem, které vede z obytného prostoru na terasu. V rámci jedné plochy jsou pak k nim umístěna dvě další okna. Jedno osvětluje halu v prvním patře, druhé pak směřuje do hlavní ložnice domu.

Jednoduchý přísně kubický objem narušuje jen výstup na střešní terasu v podobě dřevem obložené kostky. Měřítka a poměry částí jsou však dobře vyvážené a celkem působí kompaktně a elegantně.

 

Dům je na pozemku umístěn volně, více méně uprostřed. Zahrada tak kolem něj volně plyne. V budoucnu bude osazena pro okolí přirozenými květinami a jedlými odrůdami ovocných dřevin.

Směrem k přístupu na pozemek se dům obrací jedním velkým čtvercovým oknem. Ve skutečnosti jsou to však okna 4. Dvě spodní vedou do pracovny a obytného prostoru. Parapet je zde úmyslně vyšší. Pohled z interiéru je tak zachován, ale zároveň kolemjdoucí obtížněji nahlédnou do soukromí interiéru. Vrchní dvě okna mají naopak parapet co nejnižší, v podstatě žádný. Vedou totiž do dětských pokojů a malí obyvatelé tak mají co nejintenzivnější kontakt s exteriérem.

Vstup do domu se nachází na severozápadní straně. Před ním je umístěno kryté parkovací stání, které obroste popínavkou. Polovinu patra zabírá obytný prostor kombinující prostory relaxace, jedení a vaření. V druhé polovině je pak technická místnost a pracovna a hlavně hala se schodištěm vedoucím přes celou výšku domu.

Zde vychází najevo jedna z klíčových výhod výrazně zapuštěných oken. Vznikly totiž zhruba 60 cm hluboké niky, do kterých byl navržen vestavný nábytek. Nejvýznamnějším prostorem je zde obytná hala, která v sobě kombinuje funkci komunikace, šatny a herny najednou.

Část střechy je navržena jako vegetativní, hovorově řečeno jako zelená. Druhá zóna je pak dovedena do podoby terasy, která poskytuje komfort soukromí a zážitek rozhledu.