Domov nad městem

Tomáš Čech
10. Březen 2016

V prostoru půdy, kde byla doposud umístěna tmavá kancelář, vytvořil architekt João Tiago Aguiar prostorný a světlý byt. K velkorysosti přidal cit a vtip a dostavil se vynikající výsledek.


Autor: João Tiago Aguiar

Realizace: 2011

Plocha:  210 m2

Místo: Lisabon I Portugalsko


Tmavý prostor pod střechou byl rozdělen na malé kanceláře a při první návštěvě rozhodně nebudil mnoho očekávání. Povedlo se však takřka nemožné. Drobné místnosti byly propojeny a rovinu střechy prolomilo několik okenních otvorů. Navíc přibyly střešní terasy po obvodu. Sjednocení podlahy, byly odstraněny vložené koberce a opraven původní dřevěný povrch, vytváří z bytu jeden celek. Stejně tak nově navržený nábytek pracuje s prostým schématem dvou barev – bílé a černé.

 

„Všichni se starají o své zdi. Řeší jejich materiál nebo barvu, starají se, jaký nábytek a kde postavit. A přitom velmi často zapomínáme na „zeď“ poslední, na strop. I on by si zasloužil trochu péče, i on může hrát v interiéru velkou roli. A nemusí se jednat jen o prostor v podkroví s viditelnou nosnou konstrukcí střechy. I v běžné místnosti lze s horizontální rovinou pracovat pečlivěji a důmyslněji.“

Hned za vstupem se rozkládá nejsvětlejší a nejreprezentativnější prostor bytu – velká společenská místnost. Dynamika krovu společně s bočním osvětlením vytváří hru světla a stínu, která vždy vyznívá o to silněji, o co skromnější je použití barev.

Nově vložený krb se stal prvkem jak prostorovým, tak pocitovým. Odděluje od sebe již zmíněnou společenskou místnost a spojený prostor kuchyně a obytné části. A dělá to velmi elegantně. Ohniště je otevřeno na obě strany a je obloženo černým kovem. Naopak povrch celého tělesa je bílý a tak opticky navazuje na zbytek konstrukcí v interiéru.

Obytný prostor je koncipován na šířku dispozice a v jeho středu je umístěn prostor pro vaření. Po levé straně jsou pak umístěny obslužné prostory – spíž a hygienické zázemí. Prostor je ovlivňován poměrně velkým množstvím prvků. Jelikož jsou ale citlivě spojeny použitím bílé barvy, nic nepůsobí rušivě.

Kuchyňský ostrůvek jakoby vystupoval z výklenku ve zdi, jehož „záda“ jsou obložena černý kamenem. Geometrie otvoru je přizpůsobena tvaru krovu.

I v hlavní ložnici bytu je použitá stejná kombinace – původní dřevěná podlaha je doplněna o kombinaci bílé a černé. Přímou součástí pokoje je i koupelna, respektive sprcha a dvojice umyvadel. Pouze toaleta je oddělena. Vše je v prostoru umístěno volně. Vyšší světlá výška prostoru je využita pro vyznění geometrie krovu.

Již na prvním a druhém obrázku jsme si mohli všimnout jedné zajímavosti. Podél střední zdi bytu jsou umístěny zavěšené skříně, ovšem na jedné fotografii jsou černé a na druhé bílé. Jak to? Dvířka totiž nemají klasický plochý tvar, ale tvoří jakousi lomenici. Její strany jsou pak střídavě natřeny bílou a černou barvou.

Napravo od vstupu se nachází kancelář. Vstupuje se do ní z prostorné vstupní haly. Na ni dále navazuje velkorysá společenská místnost volně pokračující v obytný prostor. Odděluje je jen těleso krbu. V bloku ložnic se nacházejí dva pokoje pro spaní. V jednom z nich je pak umístěno samostatné hygienické zázemí.