Výhled z ryze neformálního interiéru

Tomáš Čech
28. Únor 2016

Když chcete z běžného jednopokojového bytu udělat prostor s nádechem loftové atmosféry, pozvěte si Studio ESNAL z New Yorku. Díky projektu bytu v Greenwich Village mají zkušenosti a bezpochyby zvládnou splnit vaše přání.


Autor: Studio ESNAL

Realizace: 2012

Plocha:  79 m2

Místo: NYC I USA


Cíl, tedy vytvořit volný a vzdušný interiér pro pohodlné bydlení, se podařilo splnit. Jako první byl odstraněn podhled a odkryta betonové stropní konstrukce. Příčky nebyly dotaženy až k nové rovině, ale jejich horní část je tvořena pouze sklem. Světlo tak může pronikat až do hloubi interiéru a aspoň částečně osvětlovat jak kuchyni, tak koupelnu. Ty byly dříve odkázány pouze na umělé světlo. Dělící konstrukce jsou navíc prolomeny velkorysými otvory pro posuvné dveře. Když se všechny otevřou, pocit volnosti se tím jen umocní. Uprostřed půdorysu zůstal trochu nemístně stát betonový sloup nosné konstrukce. Ničemu však nevadí a opět, stejně jako dříve zmíněné dveře nebo světlíky, působí na smysly obyvatel a podvědomě naznačuje, že volnost byla hlavním tématem návrhu.

 

„Módní trendy dnes mnohdy směřují k designové čistotě a jednoduchosti. Zde, v bytě v největším světovém velkoměstě, se však na nic takového nemyslelo. Všechny prvky jsou k sobě poměrně volně přiřazeny. Tvoří neformální kombinaci odpovídající majiteli. A je to vlastně i taková paralela s městem samotným. I v něm se mísí všemožné vlivy jako nikde jinde na světě. A že jsou oba mixy přínosné a zajímavé, o tom netřeba diskutovat.“

Prostor pro vaření dnes disponuje množstvím světla, o kterém se mu kdysi ani nesnilo. Kuchyňská linka je pomyslně oddělena zvýšeným jídelním stolem, tvořícím jakýsi bar. V celém bytě je několik výrazných solitérů. Jedním z nich je na obrázku vyfocené lednice.

Již od vstupu se postupně odhaluje efektní výhled do okolí. Nevidíte jej ale přímo, musíte se k němu dostat postupně – přes zákoutí, kolem sloupu a přes obývací zónu.

Nad stolem, opět solitérně umístěném v prostoru, visí lesklá diskokoule. Když se najde prostor pro knihy, a v tomto bytě ho opravdu není málo, mám vždycky radost. Navíc jsou police prakticky využívány – jako dělící prvek nebo výplň jinak „hluchého“ rohu.

Okolí se nabízí jako na dlani. Bohaté prosklení fasády nabízí výhledy, které jen tak nenajdete. Když byt nekončí stěnou, je to vždy neuvěřitelný bonus. A ten žádnou rekonstrukcí nenajdete.

Opět solitéry – volně stojící pohovka se stolkem a sloup nechávají prostor plynout sem a tam a ruší hranice místností.

Stůl přímo u okna a navíc s takovým výhledem se mi zdá nepraktický. Já osobně bych příliš nepracoval a jen koukal ven. A myslím, že by mi to dlouho vydrželo.

Na první pohled neurovnané řešení ve skutečnosti funguje přesně tak, jak má. Prostor volně plyne a od středu, kde jsou umístěny technické místnosti, se postupně otevírá až k vnější zdi, za kterou se skrývá neopakovatelný výhled na město.