Čelní fasádě domu dominují červené vstupní dveře, jasný symbol vchodu do domu. Dále jsou zde dvě jednoduché linie oken a světlík do vnitřní galerie v druhém plánu. Dynamické tvarování střechy z tohoto místa není patrné. Od ulice je stavba oddělena jednoduchým průhledným plotem. To podporuje její stále ještě přežívající obytný charakter.

Na místě domu Babu stál původně stejný objekt, jaký vidíme v popředí. Z důvodů zmíněných výše byl odstraněn a nahrazen novou stavbou. Tvarování hmoty se snaží co nejvíce navázat na své okolí, a tedy respektovat obě úrovně. Využívá k tomu spojení dvou pultových střech. Jedna nižší, v přední části domu se obrací k nižší původní zástavbě. Rovina směřující do zahrady pak svou výškou, dosahuje hladiny 8 m, přebírá úroveň danou novou červenou budovou. Vznikla dynamická linka zakončující stavbu a zároveň umožňují intenzivní prosvětlení středních částí interiéru.

Směrem k většímu sousedovi objem domu, respektive fasáda, volně přechází do plotu, respektive do hraniční zdi. Toto řešení zajišťuje absolutní intimitu pro zahradu domu, která byla majiteli vyžadována. Sousední budova je využívána jako administrativní a pohybuje se zde tedy poměrně velké množství cizích lidí, ne jen běžní sousedi.

Tvář domu směrem do zahrady působí velmi jednoduchým dojmem. Je zde pouze velkorysé okno do obytného prostoru a malé okno do pokoje v patře. Schody vedoucí na terasu prozrazují, že pozemek není zcela rovný a svažuje se směrem do zahrady.

V obytném prostoru v přízemí je nosná konstrukce domu symbolicky propsána až na povrch. V podobě rozměrné knihovny. Při takovém pohledu vždy zaplesám. Vynechání prostoru pro obraz je pak jen krásným detailem. Ostatní mobiliář je pak volně umístěn v prostoru.

Hranice mezi jednotlivými zónami prakticky neexistuje, kuchyni tvoří vlastně jen samotná linka. Horizontální okno zajišťuje nadbytek světla na pracovní lince a prospívá pocitu prostornosti. Ústředním bodem celé místnosti je pak jídelní stůl. Vzhlede k celkovým rozměrům domu je velmi prostorný a použité materiály mu dodávají důstojnost.

Komunikace vertikální, tedy mezi patry, i v rámci samotného druhého podlaží je řešena skrz galerii. Ta ve skutečnosti není příliš prostorná, právě naopak. Celou věc však naprosto mění její převýšení a prosvětlení díky oknům ve zlomu střešních rovin. Rázem vznikl prostor s parametry, za které by se nemusela stydět ledajaká opravdová galerie.

Dům sám o sobě vlastně není příliš velký. Vnější rozměry jsou 8 x 8 m. Za vstupními dveřmi najdeme malé zádveří a trochu diskutabilní vstup do obytného prostoru. Zde se myslím nachází nejslabší místo projektu. Přijde mi, i když respektuji prostorovou úspornost, trochu nedůstojný. Když ovšem projdete tímto slabším místem, vaše oko již nic rušit nebude. Místnost je kompaktní a příjemně prosvětlená. Schodiště do patra je tak trochu schováno za rohem. Je zde ještě malá pracovna jako bonus.

Druhé patro je prakticky zařízeno pro bydlení dvou lidí. Na jedné straně ústřední galerie, směrem do zahrady, je malý hostovský pokoj a hlavní ložnice. Na druhé pak šatna s průchodem do koupelny. Elegantní a jednoduché – nic víc není třeba.