Na první pohled skoro nejde poznat, že polovina dvojdomku prošla rekonstrukcí. Napoví jen kruhové okno ve štítu s výrazně vystupující kovovou šambránou. Průhledem mezi stromy na pravé straně pak lze částečně zahlédnout dřevěný přistavěný vikýř. Směrem z ulice nenajdeme nic víc.

Původní schodiště bylo zbouráno a nahrazeno novým. Díky této změně byly zajištěny samostatné vstupy do všech bytových jednotek v domě. Světlý smrkový obklad, litá podlaha a bohaté prosvětlení dokazují, že schodiště nemusí být hloupým tmavým prostorem bez atmosféry.

Nejrozsáhleji se rekonstrukce dotkla interiéru v prvním patře. Nově vzniklému obytnému prostoru uvolnilo místo několik vybouraných příček. Místnost je orientována na jednu podélnou osu. Drží se jí jídelní stůl i kuchyňská linka a navazuje na ni i uspořádání koupelny, která se skrývá za žlutou zdí v pořadí.

Relaxační a společenská zóna je umístěna v nově přistavěném výklenku. Mohli jsme jej zahlédnout na první fotografii. Koncept kontrastu rozvíjí výrazná barevnost jak povrchů, tak vestavěného mobiliáře. Místo má unikátní atmosféru díky osvětlení z obou stran – na jedné je výhled směrem k brance do zahrady, na druhé pak terasa.

Ústředním bodem koupelny je původní litinová vana, která je umístěna v kruhovém výklenku. Ten je viditelný i za kuchyňskou linkou a jeho negativ pak ukrývá jídelní stůl. Důležité je nedotažení zdi ke stropu a tedy vznik světlíku. Ten pocitově odlehčuje celé patro, ne jen koupelnu a opticky zvětšuje prostor.

Při pohledu zvenčí jsme si všimli šambrány kolem kruhového okna ve štítu. Ta „prostupuje“ až dovnitř a na interiérové straně vytváří místo pro odpočinek s výhledem ven. Příjemný a obohacující bonus.

Při pohledu ze zahrady jsou nové přístavby mnohem patrnější. Vidíme dostavbu prostoru pro schodiště v prvním patře. Ve druhém přibyl vikýř na jedné straně a malá pracovna. Největší změny nastaly v podkroví, kde nové hmoty vystupují nad původní rovinu střechy. Přístavby jsou obloženy modřínovými latěmi, které jsou navíc kladeny na šikmo. Vzniká tak netradiční dekor, který poměrně dobře koresponduje s vnitřní barevností.

Změny v prvním patře jsou pouze minimální a shluknuté do jednoho místa. Změnil se vstup do domu a nástup na schodiště. Zbytek má původní naprosto klasické uspořádání. Na velkou halu navazují jednotlivé pokoje a kuchyně. Umístění koupelny až za ní, bez jiného vstupu, se dnes už moc nevidí.

Druhé patro jsme již detailně popisovali. Vstupuje se přímo, bez chodby. Vzhledem k typu domu a fungování schodiště to vůbec nevadí. V půdorysu je jasně vidět osové uspořádání obytné místnosti. Bonus v podobě terasy potěší a nebude vás tolik mrzet, že nemůžete přímo na zahradu. Napadá mne jen jediná otázka. Kam architekti navrhli skříně...

Základní uspořádání je obdobné i v podkroví. Ovšem obytný prostor se posunul více do zahrady a zbylo místo jen pro jednu ložnici. Vše je otevřeno do krovu, pouze zmíněná ložnice ne. Nad ní je vložené patro s dalším obytným prostorem.