Bydlení a práce hned vedle sebe

Tomáš Čech
4. Únor 2016

Netradiční kombinace jednoduchosti a dekoru jednadvacátého století vznikla návrhem architekta João Tiago Aguiara v Lisabonu. Industriální prostor proměnil v kombinaci domova a kanceláře/ateliéru.


Autor: João Tiago Aguiar

Projekt: 2014

Realizace: 2015

Plocha:  280 m2

Místo: Lisabon I Portugalsko


Když vezmete polozapuštěný prostor bývalé výrobny světel a zkombinujete ho s majiteli, jejichž povoláními jsou profese filmového režiséra a fotografky, je zaděláno na netradiční výsledek. Prostor, jež byl už původně rozdělen na dvě „lodě“ masivní zdí, si toto uspořádání ponechává. Jedna část slouží jako pracovní prostor - je zde umístěna garáž, občasně sloužící jako místo výstav, nahrávací studio a kancelář. Druhá část je určena soukromým pokojům. V přízemí je velký, ničím nedělený, obytný prostor s kuchyní v zadní části. Na patře pak ložnice s knihovnou a hygienické zázemí.

 

„K netradičním a zároveň kvalitním výsledkům většinou vede cesta skrz kombinaci odvahy a rozumu. Nemůžeme být bezvýhradně nadšení do všeho a nemít zábrany, je potřeba odvahu trochu kontrolovat a usměrňovat. Čím jiným než rozumem. Naopak přehnaně racionální a klasické uvažování může bránit inovaci a pokroku. Zde je potřeba trocha odvahy k hledání nových, ale bezchybných řešení.“

Prostor obytné části je opravdu velkorysý. Tak jako skoro všechny místnosti se zvýšeným stropem. V zadní části se nachází kuchyňská linka. Je ovšem umístěna po straně, takže volnou plochu nechává nedotčenou.

Na patro vedou subtilní kovové schody, pod kterými se skrývá drobné posezení. Nedílnou součástí kvality interiéru je osvětlení. Kombinace zářivých pásu a organických tvarů doplňuje jednoduchý interiér. Důležité je, že svítidla jsou velena tak, aby navozovala dojem čistého světla – bez dekoru, bez stínění, bez efektu.

Prostor mezaninu je jednoduchý a prakticky ničím neoddělený od hlavního objemu lodě. Koupelna se skrývá v rohu za průsvitným sklem.

I zde je použitá kombinace neutrální barvy a světla, v tomto případě podtrhnutá rozměrným světlíkem uprostřed místnosti. Důležité je, že povrchy jsou sice opatřeny jednoduchými tóny, nepůsobí však jednobarevně. Výrazně se pracuje s texturou, je vidět rukopis řemeslníka, cihly jsou ponechány neomítnuté ve své plastické podobě.

Členění na dvě stejně velké lodě, trakty chcete-li. Ničím nedělený prostor je v každé části opatřen schodištěm zajištujícím přístup do patra. Obě poloviny pak mají taktéž vlastní hygienické zázemí. Propojení je v přední části, těsně za vstupy, které vedou pouze skrze posuvné dveře se skládacími okenicemi na přední straně. Tak jako do obchodu.

Nahoře jsou obě poloviny propojeny intenzivněji. Velká kancelář je nalevo, v pracovní části, a ložnice, knihovna a hygienické zázemí jsou na druhé straně. V půdorysu jsou naznačeny všechny odhalené trámy, které připomínají historii prostoru.