Rekonstrukce domu Propast z roku 1938
Kouzlo architektury dvacátého století z dílny mistra Vladimíra Karfíka
pokud Vás interiérový design a architektura skutečně zajímá, vytvořte si Homepix účet a my Vám každý týden zašleme email s výběrem nejlepších článků a fotek, které se zde publikovali.
Kalendář ukazuje rok 1938 – začíná se psát historie rodinného domu, který byl pokřtěn jménem „Propast“. Tento funkcionalistický dům byl navržen mistrem svého oboru dvacátého století – profesorem Vladimírem Karfíkem. Československý architekt si na své tvůrčí konto připsal, kromě tohoto domu, velké množství architektonických děl, které dnes zdobí, nejen, Zlín - Baťův mrakodrap, společenský dům či evangelický kostel.
O 75 let později, tedy v roce 2013 - se stařičký dům dočkal rekonstrukce. Přestavba byla zrealizována na žádost klienta ve středních letech. Muž se do domu a jeho okolí zamiloval a dům koupil – z člověka, který si dům pouze prohlížel, se stal jeho majitel.
Barevně byla vila pojata coby bílá kostka s výklenkem verandy a střešní terasou, jež je usazena na stávajícím kamenném soklu. Funkcionalistický styl zůstal dominujícím stylem. Tedy tak, jak to pan architekt Karfík v první polovině 20. století vytvořil. Drobných úprav se dočkal i interiér. Došlo ke zbourání dělících příček u menších pokojů, čímž došlo k odlehčení a zvětšení prostor.
Interiérové vybavení už však vlivům moderního umění a designu neuniklo. Důkazem toho je např. moderně vybavená kuchyň laděná do bílého tónu.
Kuchyň je propojena s jídelnou, jež je zasazena do celoproskleného výklenku. Výklenek poskytuje útulné stolování a možnost pozorovat překrásnou přírodní scenérii. Intimní atmosféru v čase jídla vykouzlí zatažení závěsu sahajícího od stropu až k podlaze.
Obývací pokoj je taktéž doplněn moderními prvky – prostorná knihovna s labyrintově řešenými policemi, oblouková kovová lampa či jasně růžové křesílko, kterého si při pohledu na obývák nelze nevšimnout. Z obývacího pokoje se dostaneme do malé chodbičky, která nás, spolu s mírně točitým schodištěm, dovede do druhého patra.
Ložnice, která se nachází v druhém poschodí, umožňuje vyjít na střešní terasu. Zajímavě užitým prvkem je tapeta připomínající barevnou stupnici béžových tónů.
Chodba v druhém patře je spojnicí mezi lůžkovým prostorem a koupelnou. Ta je vybavena tradičně - toaletou, umyvadlem a sprchovým koutem. Odvětrávání par a vlhkosti z koupelny umožňuje prostorné okno, které se v čase hygieny dá jednoduše zatáhnout závěsem.
Hlavním cílem rekonstrukce bylo již od počátku zachování původního architektonického řešení. To je totiž považováno za velmi nadčasové a plně funkční i v dnešní uspěchané době. Došlo tedy k zachování domovních rozměrů.
Jediným větším zásahem, kterého se dům dočkal, bylo nahrazení menších okenic za velkoformátové zasklení. Tento typ zasklení umožnil vizuální propojení domu a zahrady. Většina oken je francouzského typu s minimální šířkou parapetu.