Obytný prostor nemá dnes tradiční uspořádání s centrální sedací soupravou. Naopak. Pohovka je trochu upozaděna, je zde velký stůl a knihovna. A...

… klavír. To je prvek, který se už dnes moc často nevidí. Vnáší do prostoru ducha umění a kultury. K interiéru odkazujícímu se k dobám minulým to skvěle pasuje. Kuchyně je součástí obytného prostoru, tak jak si noví majitel přáli, přesto však má své vlastní zákoutí a je přesně vymezena. Respektive se to dá popsat opačně, tedy že obytný prostor má svou vlastní samostatnost a je jasně definován.

Přísně černá kuchyňská linka je až dogmatická. Evokovala by dojem jeskyně, ovšem proto je zde navrženo velké okno vedoucí do ložnice. Netradiční řešení, kterému nelze upřít jednu zásadní výhodu. Je to skvělé pro servírování snídaně do postele!

Ložnice, stejně jako i jiná místa v bytě, vypadají jako z jiné doby – kovová postel a parohy. Snad nic nesymbolizují, snad nejsou něčí podobiznou...

Koupelna disponuje nadstandardními rozměry. V čela stoji velkoryse umístěná vana, naproti ní je umístěno umývadlo. Sprcha pak má své vlastní zákoutí – nemusíte se obtěžovat s žádnou zástěnou nebo závěsem.

Už základní údaj 107 m² naznačuje, že prostorové možnosti bytu budou velkorysé. Chodba není jen prostou a stísněnou komunikací, ale je zde umístěna pohovka s lampou. Každý příchozí je pak naladěn na jistou notu a probudí to v něm nemalá očekávání. Za rohem je velká šatna nahrazující veškeré úložné prostory v hale. Ve středním traktu je pak samostatná toaleta a koupelna. Ta je přístupná ze dvou stran – z ložnice rodičů i z haly. Směrem do ulice je velký obytný pokoj a ložnice. Na druhou stranu, do dvora, jsou pak dvě další ložnice.