Lehkost exotiky

Tomáš Čech
30. Říjen 2015

Je to dům a nebo to není dům? A co by to vlastně bylo jiného? Patrick Dillon vytvořil neidentifikovatelný experiment s prostorem v tom nejtěsnějším kontaktu s přírodou. Nazval ho SaLo House.


Autor: Patrick Dillon

Plocha: 250 m2

Místo: Veraguas I Panama


Architekt bydlel dlouhá léta v poměrně malém bytě v Paříži. Připadal mu výborný. Po letech však zjistil, že „ani nemůže rozpřáhnout ruce, aniž by se něčeho dotknul“. Následně se mu naskytla příležitost v Panamě, kde realizoval svůj stavební experiment. Vytvořil prostý přístřešek s kovovými sloupy a velkou střechou. Obalil ho průsvitnými panely. Možná by radši prostor vůbec pevně neohraničoval, pouze vlivy počasí ho přinutily aspoň k minimální ochraně.

„V našich podnebných podmínkách je přirozené, že dům nás během velké části roku musí chránit před počasím. A to dost intenzivně. Je tedy jasné, že všechny konstrukce plní funkci ochranou. Zamysleme se však nad otázkou, jestli jsou pro nás třeba zdi i něčím jiným. Mají jiný význam? Jsou symbolické? Potřebujeme je? Upínáme se k nim? A nebo je to jen hmota definující vně a uvnitř, respektive před a za? Měli bychom se více zabývat jednotlivými stavebními prvky a zkoumat jejich skutečnou podstatu.“

Dům tvoří pouze množství vertikálních vzpěr a subtilní střecha. Rozměry konstrukcí jdou na hranu. Zvyklosti a představy platné v našich končinách zde neplatí.

Neuvěřitelný výhled! Prostředí za okny může být důležitější než dům samotný a prostory v něm.

Uvnitř je jeden jednoduchý prostor. Nic víc, žádné místnosti. Uprostřed je velká pohovka a vzadu kuchyně tvořena jednoduchou linkou.

Dům jako takový je vlastně pouze částí celku. Stejně, možná i více, významné jsou exteriérové plochy, které jej obklopují.

Řez dokumentuje jednoduchost a organičnost celé konstrukce. Mnohem pracnější asi bylo vytvořit terasy a volné plochy, na kterých celek stojí.