Cihlově červená fasáda harmonizuje s okolím (s parkovacím domem a obchodním centrem). Zbývající část exteríéru budovy je černá, v současné době velice využívaná barva pro svou eleganci a smyslnost, čímž dodává celkovému vzhledu konstrukce styl 21. století.

Opona, jež je předsazená betonová fasáda plná různě velkých otvorů s rozmanitým tvarem, udává celkový vzhled a ztvárňuje osobitost budovy. Mezi lidmi se jí ale spíše říká „ementál“.

Když vcházíte do budovy jednou ze tří průchozích „bublin“, přímo proti vám se tyčí dlouhé a široké schodiště se dvěma výtahy po stranách. Divadlo je bezbariérové, navštívit jej proto mohou tělesně postižení, starší a nemocní lidé, kteří mají problémy s chůzí do schodů, ale i rodiče s kočárkem. Invalidní návštěvníci mají svá místa v hledišti, co nejblíže vchodu, pro pohodlný a bezpečný pohyb v interiéru.

Ve druhém patře je galerie, ze které je vidět na vchodovou část a jsou zde umístěny zajímavé divadelní expozice. Vcelku zvláštní řešení mají toalety, jež jsou prosklené s posuvnými tabulemi. Pozitivum je, že sem prochází denní světlo, lze si dokonale upravit líčení, avšak za pozornosti kolemjdoucích.

Poslední patro je vybaveno velkým barem, kde je možnost se osvěžit chlazeným nápojem nebo zahnat hlad výbornými chlebíčky, které ale zmizí během chvíle. V průběhu nabírání sil na další fázi představení, je mnohdy možnost se „pokochat“ poutavými díly, které jsou součástí vernisáží. Je to pro vás malý bonus navíc a to se vyplatí.

Hlavní scéna pojme 461 diváků, sezení je v řadách nad sebou, spíše připomínající kino. Vezmeme-li to ale z pohledu druhého, alespoň se lidé menšího vzrůstu (jako například já), nemusí obávat, že neuvidí přes někoho s výškou od 180 cm (ano, opravdu mne málo zalévali). Takže strmost a příkrost schodů i sedadel se sice zdá být nepraktická, ale za mě je to jedno velké plus.

Menší sál je pro 150 návštěvníků s předsálím, kde je zahrnuta šatna, bar i toalety. Sál je také bezbariérový, uvaděčky vás svezou výtahem a zavedou na místo. Jde spíše o komorní divadlo, kde často vystupují studenti umění a není tolik formální. Nachází se v zadní části budovy.

Prostor je mnohdy využíván pro firemní akce, nejčastěji v podobě rautů, aby docházelo ke stmelování kolektivu. Spíše to ale dopadá tak, že se většina cpe jako divá a zalévá to dobrým šampaňským a až poté nastává opravdové propojení vzájemných vztahů.

Vedle „bublinkové opony" je divadelní nádvoříčko s výbornou akustikou (vhodné pro menší koncerty). Zde na sebe upoutá pozornost tzv. vejce, což je betonová skulptura (opravdu za hodně peněz) ztvárňující bublinu, která zapadá jako puzzle nejen do perforované fasády, ale i do celého konceptu stavby.

Ve tmě je osvětlena barevnými světli, které se mění v určitých intervalech. Vše společně vytváří zajímavý efekt, který zaujme na první pohled.

Pro mnohé lidi nepochopitelná stavba, pro jiné zase moderní umění ukrývající spoustu možností. Až se zde zcela zabydlí, každému se jistě zalíbí. Možností je vždy mnoho, ale určitě si najde časem svou vytouženou pozici v žebříčku oblíbenosti. Ať už jste návštěvník kulturního zážitku nebo pouze kolemjdoucí, budova s nadčasovým designem vašemu zraku neunikne.