Věž

Tomáš Čech
24. Srpen 2015

Jeremie Maret vytvořil koncept věže – třípatrového mrakodrapu, který se snaží nabídnout vše, co člověk potřebuje. Zároveň je to ale základna – místo, kde můžete libovolně pozorovat. Jeremie Maret chce ukázat, že pouze pozorované má smysl.


Autor: Jeremie Maret

Realizace: Christian Weber a Jeremie Maret

Projekt: 2015

Plocha:  9 m2


Dvě krychle o hraně přibližně 3 m. Postavené na sebe, zakončené střešní terasou. V prvním patře hygienické zázemí a stůl s dvěma židlemi. Ve druhém patře postel. Vše černé. Zdi žádné, pouze hrany vymezující prostor. Naprostá transparence. Místo pozorování venku zevnitř.

„Představte si, že se náš život smrskne na plochu 9 m2. I na tak malém půdorysu může vzniknout bydlení, které uspokojí vaše potřeby. Je zde vlastně vše. Minimální verze lidského příbytku ukazuje hranice, kam až lze zajít. Stejně jako třeba japonské kapsule. Může člověku stačit tak malý prostor? Může v něm plnohodnotně žít? Kde jsou hranice? Není důležité je realizovat, podstatné ale je limity hledat a posouvat. Jdeme tak kupředu a rozšiřuje nám to obzory. Nemusí se nám výsledek na hraně líbit, ale je podstatné, že ho známe a můžeme o něm přemýšlet.“

Jedná se vlastně o model 1:1. Vyrobený je ze dřeva, ocele a skla. Abstraktní vzhled je docílen monochromatickým vzhledem.

Ve vrchním patře je postel, malý stolek a lampa. Vede odsud přístup na střešní terasu, která je, stejně jako celá věž, vyznačena pouze obrysově.

Podstatné je, že mezi bydlením a okolním světem není žádná fyzická hranice. Ta existuje pouze myšlenkově.

Věž tvoří dvě krychle o hraně 3 m. Vznikají tak tři úrovně bydlení nad sebou, každá se speciální funkcí.

V prvním patře je pobytový prostor a veškeré zázemí – sprcha, toaleta, umyvadlo a opravdu drobné místo na vaření. Ve druhém patře je postel a úplně nahoře je střešní terasa.