Úchvatná venkovská zahrada

Laura Kučerová
5. Prosinec 2018

Autor: alterstudio

Lokalita: Višňová, jižní Čechy

Začátek realizace: 2004

Připojení k projektu „Přírodní zahrady“: 2012

Označení „Ukázková přírodní zahrada“: 2012


 

 

      Zahrada by měla vycházet a komunikovat se stávajícím domem - ne jinak tomu bylo při vytvoření okolí vesnického stavení. Architektům z ateliéru alterstudio se podařilo propojit atmosféru domu s jeho vnějším prostředím zcela přirozeným způsobem. Jakoby každá trvalka, letnička či ovocný strom byly jen tak volně „pohozeny“ do prostoru, ale přesto jejich místo mělo vyšší význam. Díky tomu byl přírodní duch zachován.

 

     ,,Přírodní zahrady jsou širší veřejností vnímány  jako „alternativní“ zarostlé džungle milovníků smaženého lupení.  Ve skutečnosti může přírodní zahrada vypadat jako vaše zahrada, zahrada vašich sousedů, zámecká zahrada, venkovská zahrádka nebo ultra moderní zahrada… Princip nespočívá v tom, že vše ponecháme pouze svému osudu, ale v tom, že utváříme zahradu tak, že je následně schopná fungovat  bez neustálých zásahů a chemických přípravků, její  části se svým životem blíží přírodním společenstvům."                                                                                                              - alterstudio

 

      Natrhané luční kvítí naaranžované ve váze, rozprostřené levandule nachystané k sušení, konev u užitkových záhonů či osazený hrníček modře kvetoucí lobelkou. To vše jenom dokládá, jak důležitý aspekt hrají majitelé nejen při údržbě zahrady. I když je lidský faktor mnohdy při projektech opomíjen, měl by být nedílnou součástí. Protože pro ně je prostor utvářen, to oni mu určí výslednou formu, která je ztělesněním esence jejich osobitého myšlení. Pokud se obyvatelé domu nedokáží ztotožnit s realizací, něco je špatně. A právě taková místa potkáváme na každém rohu.

 

      Šanta, šalvěj a levandule – to jsou tři nejčastěji používané trvalky, které dodají zahradě venkovský vzhled. Pokud je navíc sestříháte po prvním odkvětu, mají tendenci remontovat – tedy znovu vykvést.

      Cestu ke vstupní bráně lemuje dřevěný plůtek, kterým se prodírají jak dvouletky – slézová růže a divizna, tak trvalky – vzrostlý řebříček, vhodný k usušení.

      Mírně vyvýšené zeleninové záhonky vyrůstají z hustého travnatého porostu. Oddělení bylo docíleno za pomoci dřevěných desek, které brání prorůstání plevele z trávníku.

      Ovíjivé liány zdobí zápraží a ukývají  ve svých listech okapy. Fíkovník pak jen v proutěném květináči uvozuje vstupní část domu.

      Krvavec toten, pryskyřník prudký, jetel a lesní jahody. To vše s bílou vázou utváří zajímavé zátiší v kontrastu s hrubě opracovaným přírodním kamenem.

      Prostory k sušení léčivých, ale i okrasných rostlin by neměly chybět v blízkosti každé správné chaloupky.

      V užitkové části zahrady převládají vesměs ovocné stromy a kvetoucí keře.