Praktičnost posouvání
Stačí 35 metrů čtverečních k pohodlnému bydlení? Byt v Rumburku dokazuje, že ano. Architektka Markéta Bromová se s ním poprala více než se ctí.

pokud Vás interiérový design a architektura skutečně zajímá, vytvořte si Homepix účet a my Vám každý týden zašleme email s výběrem nejlepších článků a fotek, které se zde publikovali.
Stačí 35 m2 k pohodlnému bydlení? Byt v Rumburku dokazuje, že ano. Architektka Markéta Bromová se s ním poprala více než se ctí.
Autor: Markéta Bromová
Studie: 2011
Realizace: 2011 - 2012
Plocha: 35 m2
Byt v panelovém domě z roku 1978 se proměnil v současný interiér. Příčka mezi koupelnou a kuchyní byla posunuta o 40 cm tak, aby byl vytvořen prostorový kompromis mezi oběma místnostmi. Stěna je multifunkční a funguje na obě strany. V jedné části jsou otevřené police pro nádobí a digestoř, v druhé je světlík do koupelny. Otvor ve středním panelu, dělícím byt na dvě poloviny, byl zvětšen na 150 cm. Celý prostor sjednocuje truhlářská překližka, je z ní vyroben vestavěný nábytek i posuvné dveře.
V tak malém prostoru bylo nutné pracovat s každým centimetrem. Právě posuvné dveře v tomto směru sehrávají klíčovou roli. Dveře můžete otevírat a zavírat a přitom vám nikde nepřekážejí. Veskrze praktické řešení.
„Někdo staví dům v satelitu za Prahou, někdo rekonstruuje podkrovní byt v centru Prahy s velkou terasou. Většina však řeší problémy úplně jiného měřítka. Logicky je tedy jasné, že i architekti, „služebníci“ svých klientů v tom pozitivním smyslu, řeší převážně jiné problémy. Zde například byt v panelovém domě z roku 1978. Omezený rozpočet, malý půdorys a ruce svázané striktním konstrukčním systémem panelové výstavby. Přesto je výsledek kvalitní a kultivovaný. Není to trhák módních časopisů, ale bezpochyby kvalitně odvedená práce. A to je myslím mnohem více.“
Zvětšení otvoru ve zdi radikálně změnilo míru propojení obou místností. V tak malém bytě je to zásadní moment.
Skoro všechny skříně v bytě jsou otevřené, bez dvířek. Nároky na pořádnost jsou jistě vyšší, ale snižuje to náklady a nechává prostor pro osobité vyznění interiéru. O přehlednosti nemluvě...
Jednoduché otevřené police, výsuvná digestoř a pracovní deska pokračující v jedné ploše beze spár. Myslelo se i na detaily.
Původní dispozice nebyla ideální. Minimální koupelna, žádné zadveří.
Všimněte si zalomené zdi mezi koupelnou a kuchyní. Pokoj vlevo je veřejná a společenská část bytu, ložnice vpravo pak soukromým prostorem majitelky.
Kuchyňská linka je sympaticky jednoduchá. Stěna za ní je obložena truhlářskou překližkou a jak sama autorka říká, tvoří jakousi „superstěnu“.