Leporelo

Tomáš Čech
4. Srpen 2015

Dům umění města Brna byl doplněn o kavárnu, restauraci a design-shop. Úkolu se zhostili Nicol Gale a Martin Hrdina a zvládli ho se ctí. Nejen to, zvládli ho na výbornou.


Autor (interiér): Ing arch. Nicol Gale a Ing. arch. Martin Hrdina

Autor (grafika a výmalba): Ing. arch. Martin Hrdina

Studie: Červen - Září 2010

Realizace: Září - Prosinec 2010

Plocha: 100 m²

Místo: Dům umění města Brna, Malinovského nám. 2


 „V Leporelu se mi moc líbí prostředí kavárny, je prostorné a vzdušné a moc dobře na mě působí.“

pro autora článku Jana Lichá (3.5.2015)


Nový Dům umění města Brna je sebevědomá a silná stavba. Nicol Gale a Martin Hrdina si to uvědomovali a proto přišli s konceptem nehmotných prvků. Do prostoru galerie vložili co nejméně prostorových objektů, které ztvárnili taky, aby působily lehkým rozebiratelným dojmem. Byly použity ohýbané plechové pláty, barevný kompakt nebo dřevěné tyče. Chtěli vytvořit pocit, že lze vše jednoduše složit jako leporelo. Vše doplnili dvourozměrnými převážně papírovými kusy. Ty se různě proplétají s pevnými kusy a umožňují změny barevnosti, nálady, obsahu. Vše je korunováno spojením s Martinovou autorskou grafikou. Ta ještě více propojuje celý interiér a dotahuje ho do nejdrobnějšího detailu. Jak typické pro autory.

„Komplexnost díla je jednou z nejdůležitějších hodnot kvalitní architektury. Nemůžete vyslovit umělecký názor, který na druhém konci místnosti nebo domu popřete jinou myšlenkou. Realizace, pod kterými je podepsán Martin Hrdina (v případě Leporela i Nicol Gale) jsou toho příkladem a důkazem. Nechybí práce s nejmenšími detaily, které jsou v souladu s širokým konceptem prostoru. Možná právě celistvost je klíčem k příjemnosti a klidu, který z Martinových realizací působí. Nikde nic neskřípe. O to větší škoda je, jak právě Leporelo skončilo.“

Na závěr je třeba podotknout smutný fakt, že provozovatel podniku před časem pozměnil uspořádání prostoru a původní podoba se tak již nezachovala. Oba autoři se pak od nové podoby pouze se smutkem v očích distancují.

Prostory jsou velkoformátovým prosklením otevřeny do exteriéru, světla je tedy dostatek. To ještě podporuje samotný světlý interiér a pestrobarevné prvky, které doplňují celek.

Bar připomíná skládací leporelo. Návštěvník by tak měl mít pocit, že ho lze kdykoliv odstranit. Bohužel se tak nakonec vlastně stalo.

Sedací nábytek je velmi jednoduchý. Provedení z kovu a plastu přesvědčuje svou lehkostí a barevná různorodost podtrhuje celek.

I pokladna a regály v design-shopu nesou podobu leporela. Kov, ze kterého jsou vyrobeny, vytváří neutrální pozadí pro knihy a umělecké předměty, které jsou zde prodávány.

Na stěnách jsou umístěny 2D prvky, které však důmyslným použitím vytvářejí prostorový vzhled. Barevný text doplňuje ladění celého interiéru.